Podle okultních nauk je duchovní rádce bytost s vyšším stupněm poznání než lidé žijící pouze ve fyzickém světě. S touto bytostí je možné navázat vědomý kontakt, čímž dojde k duchovnímu růstu člověka a lze tak řešit různé obtížné a sporné situace v životě. Okultisté tvrdí, že tento duchovní rádce nás může vyučovat, radit nám, vést nás a poskytovat nám poznání.

Duchovním rádcem (dle okultistů) může být:

  • žijící lidská bytost, která ovládá své astrální tělo (zde se jedná o člověka navazující kontakt s démonem)
  • zesnulá osoba (např. příbuzný) (zde se jedná o démona, jenž se za zesnulou osobu vydává)
  • bývalá lidská bytost inkarnovaná do vyšší úrovně bytí (zde se opět jedná o démona, jenž se za takovou osobu vydává)
  • duchovní bytosti nazývané andělé, mistři apod. (démoni)
  • totemové zvíře (opět démon maskující se za něco)

Podíváme se teď, co k jednotlivým bodům může říct Bible:

  • ad.1 Takový člověk je mimo veškeré pochyby osobou více či méně vědomě zapletenou do okultismu, těžko může být někomu duchovním rádcem, když v jeho vlastním životě je duchovní nečistota. Bible zapovídá jakýkoli kontakt s okultisty, věštci, hadači apod. Zachariáš 10,2 Bůžkové mluvili ničemnosti, co viděli věštci, byl klam; rozhlašují šalebné sny, přeludem utěšují. Proto táhl lid jako stádo, ujařmený, bez pastýře.
  • ad.2 Bible říká, že zesnulé osoby už nijak nemohou zasáhnout do světa živých, tím méně jako duchovní rádci. 3. Mojžíšova 19,31 Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte vědmy a neposkvrňujte se jimi. Já jsem Hospodin, váš Bůh. Kazatel 9,5-6 Živí totiž vědí, že zemřou, mrtví nevědí zhola nic a nečeká je žádná odměna, jejich památka je zapomenuta. Jak jejich láska, tak jejich nenávist i jejich horlení dávno zanikly a nikdy se již nebudou podílet na ničem, co se pod sluncem děje.
  • ad.3 Bible ukazuje, že člověku je dán jen jeden život, po kterém bude následovat soud. Inkarnace do vyšších úrovní existence je naprostá lež. Židům 9,27 A jako každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud.
  • ad.4 Andělé jako služebníci Boha konají vždy podle Jeho vůle, ne tehdy, když se to zlíbí člověku. Bytosti, které jednají v duchovním světě svévolně, jsou démoni.
  • ad.5 Uctívání totemových zvířat je modloslužbou, která člověku nepřinese ani duchovní růst ani moudrost. Je to aktivita, kterou Bůh zakazuje. 2. Mojžíšova 20,4-5 Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Římanům 1,23 zaměnili slávu nepomíjitelného Boha za zobrazení podoby pomíjitelného člověka, ano i ptáků a čtvernožců a plazů.

Při hledání duchovního rádce a navazování kontaktu s ním se vždy jedná o nebezpečný způsob navazování kontaktu s démonským duchem. I když se může zdát, že je dobrý, hodný, moudrý, je to maska. Písmo mluví o tom, že satan se umí převlékat za anděla světla, a také to dělá, aby snáze oklamal lidi. Umí to samozřejmě i jeho démoni

2. Korintským 11,14-15 A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla, není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti.

Některé návody na nalezení duchovního rádce poučují lidi, že mohou pociťovat strach, zhnusení a odpor, a tvrdí, že se jedná např. o bourání karmických bloků. Ve skutečnosti lidská bytost takto reaguje na přítomnost nepřátelských duchovních entit, démonů.

Citujme ze svědectví ženy, která se pokoušela jako mnozí jiní svého duchovního (rozumějme démonského) rádce najít:

>>Podle návodu v knize jsem se měla během meditace přenést na místo, kde se mi líbí a kde se cítím dobře. Mám ráda les, takže jsem vždycky při meditaci myslela na to, že se chci ocitnout v lese. Ale vždy to byl podzimní listnatý les, nebylo tam nic zeleného, jen závěje suchého spadaného listí a další listy se s tichým šustěním snášely na zem okolo mě. Stála jsem u nějakého padlého stromu a nemohla se zbavit pocitu, že jsem ve strašném nebezpečí. Nikdy jsem se na tomto místě necítila dobře, bezpečně a uvolněně, ale přesto jsem si říkala, že tyto pocity asi časem pominou a čekala jsem, co se bude dít dál. Kniha vysvětlovala, že se po čase ukáže “nějaká bytost” a že na ni máme počkat a promluvit si s ní, protože to bude onen “duchovní rádce”. Několikrát jsem se dočkala toho, že se zmiňovaná “bytost” (dnes vím, že démon) objevila. Byla to postava v tmavé kápi, které nebylo vidět do tváře, takže jsem viděla jen temný otvor místo obličeje. Jak se blížila, rostla moje hrůza a pocit hnusu, a to až do té míry, že jsem se z meditačního transu probrala. Každý další pokus o nalezení duchovního rádce skončil naprosto stejným fiaskem. Dnes už můžu říct – díky Bohu za to.<<

Je třeba rozsuzovat ve světle Bible a nepřijímat automaticky vše jen proto, že se nám to líbí a zdá se to dobré. Ať už se duchovní (z)rádce vydává za kohokoli, jeho úmysly odhaluje Boží slovo jako zlé a lidem nepřátelské. Nenechme se oklamat maskou laskavosti a euforickými prožitky, které nám démon poskytne jako odměnku, když v sobě potlačíme počáteční varovné pocity hnusu. Cesta, kterou nás duchovní (z)rádce vede, končí ve věčné temnotě.