Břišní tanec nevznikl primárně jako terapie bolestí zad, neplodnosti, nebo jako cesta k formování těla, dokonce ani, jak panuje všeobecná domněnka, není jeho prvotní funkcí usnadnění porodu.

Důvodem jeho vzniku bylo uctívání různých démonských božstev v kultu úrody a hojnosti, tanečnice vykonávaly také funkci chrámových kněžek. Tančící ženy uctívaly démonská božstva zvláštními specifickými pohyby.

„Kořeny břišního tance lze hledat snad již v dobách antiky. Kult úrody a hojnosti byl odedávna spojen se jmény velkých bohyň jako Venuše, Afrodita či Ceres. Lidstvo věřilo, že úroda, plodnost a život bez živelných pohrom je spojen právě s těmito velkými matkami – bohyněmi. Samotný život tak byl spojen s čistou krásou ženského těla. Proto ve starých pramenech můžeme nalézt zmínky o tom, že dívky v různých koutech světa (Střední východ, západní Asie, Řecko, Kypr, Egypt či severní Afrika) mohly být vysílány do chrámu a zde tančit se zvláštním důrazem na břicho jako symbol plodnosti.“

Další zdroj uvádí: „Jednalo se o rituální tanec před králem, který zosobňoval božského mladíka, pastýře Dumuziho. Tanec tančila kněžka představující bohyni plodnosti Innanu, později označovanou jako Ištar. Tento tanec slouž il jako obřad zajišťující bohatou sklizeň … Při tanci byly dokonce využívány různé démonům zasvěcené předměty, které zajištovaly magickou účinnost . “ Typické pro břišní tance je používání rozmanitých pomůcek: šátky, závoji, svíčkami a meči počínaje a živými hady konče. Tyto rekvizity měly působit svou magickou silou, např. had je symbolem mužského i ženského pohlaví. Navíc, sníte-li hadí ocas, stanete se prý nesmrtelnými.“

V kolika kurzech břišního tance se dozvíte, že pohyby, které vás instruktorka učí, sloužily k uctívání démonických božstev? Který učitel vám řekne, že svým tancem vzdáváte úctu démonům?

Kult bohyně Ištar (Aštarte, Aštorety), jinak také královny nebes, existoval i ve starozákonní době. Jeremjáš 7,1 8 -19 Děti sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy zadělávají těsto na koláče pro Královnu nebes. Také přinášejí úlitby cizím bohům, aby mě uráželi. 19 Urážejí tím ale mě? praví Hospodin. Neurážejí spíš sami sebe k vlastní ostudě?“ Její uctívání bylo už tehdy ohavností a nezměnilo se na tom nic ani v dnešní době. Nezáleží na tom, že se otevřeně neříká, k čemu tanec sloužil. Démoni nepotřebují, aby lidé, kteří je oslavují, toto znali.

Břišní tanec byl součástí pohanských rituálů zajišťujících úrodu a plodnost. Tyto rituály byly spojeny s přímým uctíváním démonských božstev a uctívaní démoni dobře znají význam tance. To, že je dnes břišní tanec představován jako trendy a jeho obliba roste, nemění nic na jeho kořenech. Stejně jako např. římskokatolické kostely byly zakládány jako místa pro uctívání model (obrazy, sochy) a na této funkci se nic nemění, i když takto nejsou kostely prezentovány, tak také bez ohledu na to, jak je břišní tanec prezentován, zůstává stále tím, čím byl v době svého vzniku-sérií specifických pohybů, jimiž se vzdává pocta démonským božstvům.

Není důležité, jestli žena tančí jen pro zábavu, nebo s úmyslem uctívání božstev. Stejně jako když uděláte např. v cizině z neznalosti gesto, které je v zemi chápáno jako neslušné, nezáleží na tom, jestli se to stalo nevědomě, nebo úmyslně, můžete dostat pokutu. Nebo když v muzeu rozbijete drahou vázu, důsledkem pro vás je, že musíme zaplatit škodu bez ohledu na to, jestli to byla nehoda nebo úmysl. Lichváře nezajímá, jestli jste si pečlivě přečetli smlouvu, hlavní je, že nakonec podepíšete.

Podobně když provádíme sérii pohybů určených k uctívání démonů, je jedno, jestli si jsme plně vědomi významu pohybů, nebo to bereme jako neškodný taneček. Démoni toto neřeší. Stačí jim, že jsme se svobodně rozhodli provádět tanec k jejich poctě, a tím jim poskytli prostor na nás působit.

Ať se současné kurzy břišních tanců tváří jakkoli moderně, jde o dobře promyšlenou lákavou past, jak tisíce žen přivést k nevědomému uctívání démonů a duchovně tak znečistit celý jejich život.