Katedrála, Chrám, Kostel

Asi to hodně čtenářů překvapí, ale kostely a chrámy představují vrcholný výsměch Bohu. Obrovské dómy zasvěcené místo Bohu nějakému mrtvému člověku, to je v praxi realizovaná obludná modloslužba.

„Nezobrazíš si věci z Nebe zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit…“

Lidé při potřebě hledání Boha často vchází do kostela, ale kostely jsou zcela modloslužebná místa naplněná sochami, obrazy a démony. Jsou přímý plivanec na přikázání Nezobrazíš, či na první přikázání.

Já jsem Pán, tvůj Bůh: 1. Nebudeš mít jiné bohy mimo mne. (Neuctívej jiné bohy). 

Kdo toto pokládá za pravé, sešel z cesty upřímné víry v Krista k modloslužbě mrtvým, sochám a obrazům. Je to úplné odvrácení od Kristem učených skutečností směrem k vyvyšování jiných jmen a jiných bytostí a stavění chrámu cizím božstvům, odvraťte se ihned od tohoto jednání!

Budování těchto stánků modloslužby bylo věnováno mnoho prostředků. Jejich honosná okázalost a nesmírné množství lidské práce, činí pro mnohé dostatečný argument k tomu, aby se od těchto praktik neodvrátili. (Přeci to bylo tak drahé a je to tak krásné a historicky hodnotné…)

Sami esoterici dobře vědí, že kostely se velmi často stavěly na „energetických místech“, tedy na místech zasvěcených teritoriálnímu démonu. Prostorové členění kostelů také velmi často splňuje okultní zásady esoteriky…. jejich „energetická místa“ bývají označena různými grafickými symboly na podlahách a stropech.

Katedrály, chrámy a kostely mívají také velmi často ve své výzdobě draky, démony a magické znaky, což je v „křesťanském“ kontextu poněkud trapné. Zůčastněným lidem, kteří nemilují Pravdu, ale jen svou vlastní iluzi, to všechno ovšem vůbec nevadí…

468 ad