Bible říká: Ducha neuhašujte. Proroctvími nepohrdejte. Všechno prověřujte; dobrého se držte, zla v každé podobě se varujte. Tyto slova často chápeme špatně

Velmi často si totiž myslíme že „prověřujeme a dobrého se držíme“, ale místo toho „obhajujeme, čeho se zrovna držíme“. V listu Tesalonickým se opravdu píše správný postup, který má svůj důvod. Je opravdu nutné postupovat přesně tímto způsobem.

Aby jsme si mohli být jisti, že věříme pravdě, máme Boha hledat a ptát se po něm. Ono vytrvalé hledání umožňuje Bohu, aby s námi mohl pracovat a my tím hledáním vždy ukazujeme, co vlastně chceme nalézt. Mnozí tak dávají najevo, že to co hledají, je vlastně něco úplně jiného než Bůh a pro takové jsou k dispozici různé Organizace a nauky

Máme tedy:

  1. Nepohrdat proroctvími (tedy vyslechnout si, co kdo prorokuje či vyučuje k nápravě a poté rozsoudit, jestli se nás to netýká). Každý ať posoudí své vlastní dílo.
  2. Všechno prověřovat (tedy sledovat, jestli jiné učení není náhodou lepší či přesnější než to, co jsme přijali předtím).
  3. Dobrého se držet (dobrých věcí, které se prokazují stále jako dobré si ponecháme, pokud zjistíme, že to nebylo to nejlepší, vrátíme se do bodu 2. )Je chybné si myslet, že když nějaký člověk nebo učitel něco hezkého řekl, automaticky to znamená, že úplně všechno co řekne, je pravdivé a dobré. Vše se musí posoudit.
  4. Co shledáme jako zlý kanál, tak to vyloučíme jako zdroj informací v jakékoliv podobě (například pokud je něco andělské učení či dodatečné evangelium, musíme to vyloučit jako lživý kanál a nepřemýšlet, jak z toho něco vytěžit. Proti tomuto klamu nemáme stejně šanci obstát). Častým trikem lháře je přeci snaha získat si důvěru, podobně jako v pohádce o vlkovi a kůzlátkách.

Stále je lepší, když někdo nemá přesnou nauku ale v srdci má touhu poznat pravdu, než být pyšný na své učení a bránit ho bez jakékoliv vůle hledat pravdu. Kdo požádá, tomu přeci Bůh dá moudrost na rozpoznání.

Když poznáme, že něco nebylo správné, nastupuje pokání, tedy změna smýšlení!