Nedávno jsem prožívala ne zrovna příjemné období. Měla jsem pocit, že lidé okolo mě, ti, na kterých mi záleží a které mám ráda, nějak nedoceňují, co všechno pro ně dělám. Připadalo mi, že já se jen starám a ti, kterých se to týká, to berou jako samozřejmost. Aniž bych si to jasněji uvědomila, narůstala ve mně sebelítost.

Došlo to tak daleko, že při jedné modlitbě jsem doslova křičela k Bohu, že už mám těch nevděčných lidí okolo sebe plné zuby a že se na ně vykašlu, protože mě jen využívají. Že už nemám sílu snášet takové chování od lidí, pro které toho tolik dělám a oni se přitom nezmění.

Nestalo se vůbec nic. Bůh mě zdvořile vyslechl, ale nedostala jsem žádnou odpověď. Ta přišla až za několik dnů a pokud si myslíte, že to bylo něco ve smyslu „ty malá chudinko, ty se tak trápíš a oni ti tolik ubližujou“, velmi se mýlíte.

Jedna kamarádka mě na chatu požádala o modlitbu. Moc se mi do toho nechtělo, ale nakonec jsem souhlasila. Před samotnou modlitbou jsme si ještě povídaly, a právě v té chvíli začal Bůh odpovídat na můj hněv a sebelítost. Nejdřív mi položil zdánlivě nesouvisející otázku, kterou část Jeho slova, v níž se mluví o lásce, mám nejraději. Nechápala jsem proč se Bůh takhle ptá, ale popravdě jsem odpověděla, že je to 13. kapitola 1. listu Korintským. Nechápala jsem ještě ani ve chvíli, kdy mě Bůh požádal, abych si ten oddíl Bible našla a řekla Mu, jaká je láska.

1Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon. 2Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem. 3A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. 4Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.

Přečetla jsem první čtyři verše a začátek toho čtvrtého mě uhodil do očí. Láska je trpělivá….. Následuje výčet mnoha dalších charakteristik lásky, ale jako první je v tomto oddílu Bible uvedeno, že láska je trpělivá. Bůh ke mně promluvil znovu a Jeho otázka mě tnula do živého.

Zeptal se: “Máš ty lidi, kvůli kterým jsi ke mně křičela, ráda?“ Moje odpověď zněla „Ano.“ Bůh mi na to řekl: „Láska je trpělivá.“

V tu chvíli jsem si uvědomila, jakou trpělivost měl a má Bůh se mnou. A já jsem nebyla ochotná mít trpělivost s lidmi okolo sebe! Odpověď, kterou mi Bůh dal, mám od toho dne pořád v srdci, a slyším ji stále znova, kdykoli si potřebuju uvědomit, že mít rád znamená kromě jiného taky být trpělivý. Že lidé okolo mě se nemusí změnit na povel podle mého přání, ale moje láska k nim má být trpělivá. Rozhodně nechci tvrdit, že je to jednoduché. Ale stále znovu si připomínám, že: 4Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.5Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. 6Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. 7Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. (1.Korintským 13;1-7)