Taraf? U Boha neznámé slovo

Bůh není člověk, aby lhal, ani lidský syn, aby litoval. Zdali řekne, a neučiní, promluví, a nedodrží?

Takovým větám, proneseným jako společenské fráze bez obsahu, se říká taraf. Prostě planý slib, který nikdo nemá v úmyslu dodržet.

Taraf. Trochu podivné slovo, možná s lehkou příchutí něčeho cizího a zvláštního. Ale vlastně to není nic víc, než společností tolerovaná lež. Slovo, které můžete slyšet třeba v Íránu, ale i v jiných zemích. „Vám vyhořel dům? To je mi líto, můžete bydlet u nás.“ Všichni vědí, že tazatel svou nabídku nemyslí vážně a nikoho z postižených by nenapadlo se k němu do domu stěhovat. „Potřebujete na sobotu auto? Tak to není problém, já vám ho půjčím.“ Ti, kdo jsou znalí situace, vědí, že klíčky od vozu do ruky nedostanou. Takovým větám, proneseným jako společenské fráze bez obsahu, se říká taraf. Prostě planý slib, který nikdo nemá v úmyslu dodržet.

My lidé dokážeme naslibovat první poslední, když nám, jak se říká, teče do bot, nebo se naopak chceme ve společnosti předvést. Bůh slovo taraf ve svém slovníku nemá.

On je věrný a to, co slíbí, také dodrží. Bůh miluje vás i mě. A můžeme s Ním mít osobní vztah jako s nejlepším přítelem. Slíbil, že těm, kdo Ho budou hledat, se dá najít a poznat. A žádný taraf v tom nehledejte. Bůh své sliby plní.

 

468 ad