Úkolem křesťanů je zasáhnout svět evangeliem, ne sloužit charitě

Jedna ze stereotypních představ říká, že hlavním cílem křesťanů je dobročinnost.

Podle tohoto názoru musí křesťan přispívat na charitu, bojovat proti potratům, mít osvojené minimálně jedno dítě nebo podle možností alespoň adoptovat dítě na dálku, a měl by pracovat v některé ze služebných profesí, např. jako lékař, zdravotní sestra, sociální pracovník, pečovatel nebo učitel.

Toto měřítko se časem dostalo do učení církevních organizací tak hluboko, že mnozí křesťané v dnešní době skutečně věří, že hlavním cílem jejich života a důvodem, proč je Bůh povolal do služby, je dobročinnost.

Písmo hovoří o tom, že křesťané mají milovat lidi, prokazovat jim dobro a pomáhat. To ale není cílem a důvodem, proč Bůh své následovníky povolává. Prokazování dobrého je naopak až důsledkem toho, že člověk chodí s Bohem.

Charitativní akce Navíc různé charitativní akce a boj proti potratům představují nikdy nekončící zápas a snahu změnit nezměnitelné a často se dokonce mohou stát pastí. Písmo říká, že vždy budou chudí a lidé vždy budou dělat zlé věci až do konce. Nutit lidi ze světa dodržovat křesťanské zásady těmto lidem není k užitku, pokud nemilují pravdu (tedy Boha) a netouží ji nalézt.

Skutečné poslání křesťanů

Když Ježíš posílal své učedníky do vesnic a měst, dal jim jasné pokyny, co mají dělat: Lukáš 9,1-2 Ježíš svolal svých Dvanáct a dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a léčit nemoci. Poslal je zvěstovat Boží království a uzdravovat.

Lukáš 10, 1-2, 8-11 Potom určil Pán ještě sedmdesát jiných a poslal je před sebou po dvou do každého města i místa, kam měl sám jít. 2 Řekl jim: „Žeň je mnohá, dělníků málo. Proste proto Pána žně, ať vyšle dělníky na svou žeň. ….8 A když přijdete do některého města a tam vás přijmou, jezte, co vám předloží; 9 uzdravujte tam nemocné a vyřiďte jim: ‚Přiblížilo se k vám království Boží.‘ 10 Když však přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: 11‚Vytřásáme na vás i ten prach z vašeho města, který ulpěl na našich nohou! Ale to vězte: Přiblížilo se království Boží.‘

Ježíš poslal učedníky s tím, že mají uzdravovat, ale PŘEDEVŠÍM měli ohlašovat Boží království. To bylo jejich hlavním úkolem. Stejně tak když uzdravoval Ježíš sám, dělo se tak vždy způsobem, který byl lidem svědectvím o Boží lásce a moci. Také po svém vzkříšení Ježíš vyslal své věrné do světa se zcela jednoznačným posláním: Matouš 28,19 Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého. Marek 16,15 A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření.

Bůh tedy povolává své následovníky k tomu, aby zasáhli svět evangeliem, tak aby ti, kdo si zamilovali pravdu, mohli vyznat Ježíše Krista jako Pána a sami vstoupit do duchovního boje, a ti, kdo milují lži, sami sebe odsoudili tím, že Boží cestu odmítnou. Zároveň mají křesťané v moudrosti Ducha svatého, který je jim dán, odhalovat a usvědčovat Satanovy lži.

Konání dobrého je sice součástí života každého křesťana, nicméně není hlavním cílem a jeho podoba nemusí nutně být totožná s představami lidí ze světa. Dobro podle tělesné logiky lidí ze světa má pramálo společného s tím, co je dobré v Božích očích. Pro tělesné lidi je totiž dobré právě jen to, co naplňuje tužby těla.

Zkusme se na závěr zamyslet nad životem Jóba. Tento muž byl Bohu plně vydán a Bůh mu bohatě žehnal ve všem, co dělal. Přesto přišla strašná zkouška, když Jób ztratil vše, co měl – děti, majetek, zdraví. To, co neztratil, byla jeho vydanost Bohu. Jak by asi Jóbova víra obstála, kdyby přistoupil na satanovu lež, že Boží služebník má být vždy zdravý a bohatý? A jak by obstáli zastánci této lži, kdyby podobná zkouška přišla v jejich životě?

Platí zde přímá úměrnost – čím silněji jsme oddaní Bohu, tím nebezpečnější jsme pro satana a tím větší úsilí vyvine, aby nám v naší službě Bohu zabránil!

Nesmíme se nechat zviklat tím, že přijde pronásledování, výsměch a trápení. Náš Pán a Učitel nás na to připravil, a podle Jeho slova nemůžeme jako žáci být víc než On. Jestliže pronásledovali Jeho, budou pronásledovat i nás. Bůh nám zaslíbil věčný život v Jeho království, život bez bolesti, nemoci a trápení. Tedy ne bezproblémový život v tomto hříšném světě a ve smrtelném těle. V jedné staré chvále se zpívá „Následujeme zjizveného Kapitána, proč bychom neměli mít jizvy i my?“

Velice by mě zajímalo, jak by horliví zastánci falešného evangelia zdraví, bohatství, prosperity a pohodlného života tyto své názory obhajovali před bratry a sestrami, kteří Bohu slouží v zemích, kde jsou křesťané vězněni, popravováni, mučeni a pronásledováni.

Náš Pán byl mnohými odmítán, nenáviděn, pronásledován, často neměl ani místo k spánku, neměl majetek, domy, pozemky, byl křivě obviňován a nakonec zabit. Jestliže požadujeme od Boha život bez problémů, výsměchu lidí a trápení, pak se snažíme být více než náš Učitel. Ježíš jasně říká, že tento svět nás bude nenávidět. Proto svůj poklad musíme ukládat v nebi, ve vztahu s živým Bohem, a svou naději a očekávání směřovat k tomu, co nám Bůh připravil pro věčný život.

příbuzný článek:

http://odkrytelzi.cz/slovnik/evangelium-bozi-evangelium/

http://odkrytelzi.cz/nezarazene/proc-a-jak-kazat-bozi-evangelium/

http://odkrytelzi.cz/nejen-pro-krestany/evangelium-vitezstvi-ve-svete-je-pro-satanovy-plany-vyhodne/

http://odkrytelzi.cz/nejen-pro-krestany/telesne-principy-v-krestanskem-vyucovani/

http://odkrytelzi.cz/nejen-pro-krestany/nekteri-krestane-zacali-vyznavat-nauku-tajemstvi/

http://odkrytelzi.cz/nejen-pro-krestany/mohutne-evangelizacni-akce-neznamenaji-automaticky-probuzeni/

468 ad