Proto se Bůh nechce vůči našemu světu projevovat „okatě“.

Bůh je ve své neohraničené svrchovanosti nad naším časoprostorem natolik mocný, že se tato schopnost ovlivňovat naší realitu nazývá „všemocnost“ či „všemohoucnost“. Je to jev vyplývající samovolně z podstaty Boha nacházejícího se mimo náš časoprostor.

Pokud by všemohoucí Bůh jednoznačně ukázal svojí existenci tak, aby byl zcela nepřehlédnutelný (tedy například uspořádáním hvězd do nějakého nápisu) tak by vzhledem ke své absolutní autoritě zcela znemožnil jakoukoliv lidskou svobodnou vůli.

Proto se Bůh nechce vůči našemu světu projevovat „okatě“

Při zjevné demonstraci Boží všemohoucnosti by každý člověk byl donucen uvěřit, že veškerý jeho život je úplně známý a v Božích rukou, že by nebyla žádná reálná možnost, jak Boha neposlouchat na slovo. Vůbec nikdo by nemohl dělat nic, aniž by se nesnažil Bohu nadbíhat a všemožně si snažit chránit život tím, že jej bude muset chtě nechtě uctívat.

Takto to je. Kdo tvrdí, že by v Boha uvěřil jen kdyby jej viděl na obloze je nemožný pošetilec. Takové donucené uvěření je konec svobody a bylo by pro Boha bezcenné.

Blaze těm, kdož uvěří, aniž by viděli…