Kdo následuje cizí zjevení, nedostane se tam, kam slibují
Jsou dvě cesty. Úzká vede do nebe za Otcem a Synem, široká, vede k věčnému zániku.
Na rozcestí stojí dav lidí. Ježíš jim praví: „Kdo chce za mnou, nechť mě následuje po úzké stezce, neboť Já jsem ta cesta“.
Démon svodu se zjeví na počátku široké cesty a říká: „Jsem Ježíšova matka, jestli chcete za mým synem, následujte mě.“ A lidé nestálé mysli se seberou a odchází širokou cestou za zjevením. „Jdeme za Ježíšem!“, volá oklamaný dav, a přesto odchází opačným směrem. Tak dopadne každý, kdo přestane věřit Ježíši a nechá se vést démonem svodu a lži. Tak směřuje každý, kdo nepřijal lásku k Pravdě.
Klamání druhých je vždy hanebnost
Lidé se nechají oklamat tím, kdo jim slibuje dobré věci. Všichni ale ze života ví, že ne každý ,kdo slibuje dobré věci, k dobrým věcem skutečně směřuje.
Ztratit víru a uvěřit něčemu dalšímu je snadné pro člověka nestálé mysli. Pro člověka, který nepřijal lásku k Pravdě, ale má raději vlastní iluzi. Lidské srdce je nesmírně zrádné a nevěrné.
Je nutné změnit své srdce a nebýt dvojaké mysli. Činit pokání a odvrátit se od nevěrnosti srdce a následovat to, co skutečně chceme dosáhnout.
Kdo následuje cizí zjevení, nedostane se tam, kam zjevení slibují. Bude jen následovat strůjce těch zjevení. Bude je následovat k věčné smrti. Kdo tomuto nechce věřit, ať se rozloučí se svým křesťanstvím, neboť už uvěřil jinému.
Málokdo slyší, uvěří a pak se podle toho řídí. Mnozí slyší, uvěří jen části která se jim líbí, ale pak ve snaze uspokojit svou „touhu po poznání“ přijmou cokoliv dalšího. V pýše na svou „nově nalezenou cestu“ již následují toho, kdo je jen klame a svádí.
Takoví lidé, toužící najít další poznání, které by lépe vyhovovalo jejich představě, nalézají různé zdroje, které jim jejich nové poznání vždy potvrzují. Různorodost těch zdrojů považují potom za důkaz jejich pravdivosti. Netuší a ani nechtějí vědět, že všechny nauky, které studují, pochází ze stejného zdroje.
Nikoliv mnoho cest, ale jen Jedna Cesta vede k Bohu
Mnoho lidí je vyučeno v iluzi, že: „všechny cesty všech učení vedou k Bohu“. Je to ale samozřejmě LEŽ.
Náš milovaný Bůh Otec a Stvořitel NENÍ TEN, který hanebně připravil mnoho různých cest, které vypadají různě a jsou jiné, aby nakonec směřovaly všechny jen k němu. Takto se přeci pokládají jen pasti a takové je jednání podvodníka.
K bohu tohoto světa, k Satanu, vedou všechny tyto šalby a klamy. On si směřuje v nesčetných klamech k sobě všechny různobarevnými cestičkami. On je zdrojem mnoha cest, vedoucích k němu.
