Homeopatika, vysvětlení homeopatické léčby

Léčba homeopatiky je záležitost magie!

Shrnutí článku:
Princip léčby homeopatiky je stejný jako v případě zaklínání, čarování. Pokud chcete pravá homeopatika, dostanete pouze čistý roztok který prošel duchovním zasvěcením. Můžete také dostat různé jiné prostředky, které obsahují účinné látky, to ale nejsou homeopatika, ale pouze potravinové doplňky, které zneužívají poptávku po homeopatikách.

Neexistuje žádné oficiální „vědecké“ vysvětlení pro údajnou účinnost homeopatie. Pokud chceme homeopatii probírat, musíme se tedy přeladit do úplně jiného světa – světa magie, magických rituálů (potenciace) a „tajuplné kosmické energie„, o jejímž původu prý „nikdo nic neví“.

Ve skutečnosti se jedná o démonickou past na lidi

Každý lék, dříve než se dostane na náš trh, musí projít tzv. registračním řízením sestávajícím se ze zkoušek na jakost, bezpečnost a účinnost. Jedinou výjimkou ze zákona jsou právě homeopatika, u kterých se nestanovuje účinnost, neboť je neprokazatelná.

Homeopatie je okultní (od démonů pocházející) věda, založená na starých alchymistických naukách. Pozorované účinky nejsou výsledkem chemických léčebných procesů, nýbrž jedná se o aktivitu démonů, často vydávanou za léčení. (Například když démon povolí útlak, vypadá to jako by se člověku ulehčilo.) Podobně jako u reiki a jiných démonských obřadů, je léčení homeopatické vlastně zasvěcovacím rituálem, kterým člověk přijímá možnost manipulace démonem. Není to ani žádné „tajemství“, homeopaté často přiznávají, že jejich léčba vychází z předpokladu problémů „astrálního těla“ mimo náš fyzický svět a že každý má svou vlastní „vibrační strukturu“. Jsou tak sami úspěšně démony obelháni a vůbec netuší, kdo za těmito rituály stojí.

Jediným světským vysvětlením, proč homeopatická léčba stále přežívá, je její velká ekonomická výnosnost!

Tyto léky jsou často dražší než běžná léčiva, byť neexistuje žádný seriózní výzkum a vývoj preparátů je finančně velmi nákladný. O tom, že homeopatie je metodou neúčinnou, není ve vědeckých kruzích pochyb, jenže vysoké zisky z prodeje lacino vyrobených „léků“ umožňují masivní propagaci a nátlak, jemuž ustupují i zdravotnické a lékařské instituce, které se obávají vyjádřit jednoznačné stanovisko.

(Pro zajímavost uvádím údaje z roku 2004 o firmě Boiron, jejíž kapitál byl 18 672 000 eur a obrat činil 313,15 milionů eur.)

Ukázalo se, že všechny základní principy, na kterých stojí homeopatie, jsou chybné.

Dobře to lze demonstrovat analýzou principu minimálních dávek. Homeopatické preparáty se připravují postupným ředěním z účinné mateřské substance, kterou mohou být různé minerály a sloučeniny, výtažky z rostlin nebo živočichů apod. Jeden díl roztoku mateřské substance se ředí deseti díly (ředění decimální, označované písmenem D- Dr. Peithner) nebo stem dílů (ředění centesimální, C nebo také CH – Boiron) etylalkoholu nebo vody za stálého pravidelného třepání. Ze vzniklé směsi se opět odebere jeden díl a ten se zředí znovu stejným způsobem. Tento postup se mnohonásobně opakuje a lék, homeopatikum, se pak podává pod označením např. C10 (desetkrát postupně ředěný), C30, C200 nebo D6, D30 apod. Znamená to, že počet molekul původní substance se postupně zmenšuje.

Abychom měli představu, kolik molekul konečný výrobek obsahuje, je nutno vědět, kolik molekul je obsaženo v původní tinktuře a kolikrát se preparát ředil. Vyjdeme z počtu molekul v jenom molu, tedy počtu gramů látky, odpovídajících molekulární váze látky. Tento počet je znám, je to 6.022 x 10²³, známé Avogadrovo číslo. Je to obrovské, téměř neuvěřitelné množství molekul.

A jak je tomu při centesimálním ředění homeopatik? Při prvním ředění se zmenší počet molekul původní substance na setinu, při druhém na desetitisícinu, třetím na miliontinu. Po více než deseti ředěních přesáhne ředění hranici Avogadrova čísla. Přesný výpočet by musel vycházet z chemického složení účinné látky a velikosti její molekuly i z koncentrace látky v mateřské tinktuře, ale obecně platí, že při ředění (potenciaci) kolem C10 – C12, resp. D20 – D24 nenajdeme v balení homeopatika s největší pravděpodobností už ani jedinou molekulu výchozí látky. A protože víme, že všechny chemické, tedy i biochemické reakce v lidském těle jsou reakcemi mezi molekulami, nemůže být homeopatikum účinné.

V jakém prostoru bychom takovou molekulu museli hledat, ukáže další výpočet: při běžném homeopatickém ředění C30 bychom jedinou molekulu původní látky museli hledat v 1 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 000 molekulách vody, což odpovídá velikosti nádrže více než 30 miliardkrát větší než je velikost Země!

 Homeopatická magie se prodává velice často s prostředky pro detoxikaci

Detoxikace bývá velmi často, či spíše převážně jen skrytá magie a okultismus. Detoxikace těla se totiž okamžitě překrucuje do nutnosti detoxikace duševní.

Angloamerická homeopatická škola používá ředění (potencí) ještě daleko vyšších, až milionových. Takový preparát ovšem nelze ani vyrobit, stačí výpočet: kdyby se při každém kroku směšoval jeden díl tinktury s 99 díly vody a musel se podle předpisu 100x protřepat, pak by tento krok trval nejméně 5 minut. Milion kroků by se dal uskutečnit za 10 let, miliarda za dobu tisíckrát delší.

Potence se dělí na:
1. nízké : od 0 do D3,
2. střední : od D6 do D 12,
3. vysoké : od D30 do D 1000.

Druhy homeopatických léků:
1. tablety – lisované tablety mléčného cukru, v nichž je obsažen lék,
2. globule – kuličky třtinového cukru napuštěné tekutou potencí,
3. ampule – do ampulí se sterilizují lékové potence s izotonickým roztokem,
4. masti – vyrábějí se v poměru 1 : 10 základní tinktura k alkoholovému masťovému základu.

Homeopaté se pokusili obejít překážku, kterou představuje Avogadrova hranice, nápadem, že se molekuly mohou v roztoku otisknout a že účinná duchovní esence se předává a potencuje dále, snad do nekonečna, dalším množením otisků i za nepřítomnosti původní molekuly.

Otisk si představují tak, že molekuly roztoku, tedy vody, jsou uspořádány podle vzoru účinné substance specifickým způsobem. Pravda sice je, že molekuly vody vytvářejí shluky, tzv. klastry, které jsou přítomností jiných molekul ovlivňovány, ale po odstranění těchto molekul jakýkoli otisk okamžitě mizí v neuvěřitelně krátké době. Molekuly vody jsou totiž v neustálém pohybu a její klastry se rozpadají během pikosekund, a znovu se vytvářejí jiné. Možnost trvalého uchování jakékoli informace ve vodě je tedy vyloučena, nehledě k tomu, že se homeopatika většinou podávají ve formě bezvodých granulí nebo tablet.

Stejným způsobem, rozporem s poznatky přírodních věd, lze zpochybnit i ostatní principy homeopatie.

Uvedu jen několik příkladů, kdy je homeopatie zcela v rozporu s Vědou a stává se nedílnou částí Druhé Vědy:

• 1. Život má řídit duchovní síla, tzv. dynamis: fyzika ovšem zná jen 4 základní síly, všechny materiální, se kterými plně vystačí k výkladu všech přírodních fenoménů. Žádnou sílu duchovní fyzika nezná.
• 2. Příčinami chorob jsou duchovní miasmata: nic takového nebylo první „Vědou“ objeveno. Mezi spektrem různých příčin chorob, vrozených, infekčních, metabolických, způsobených úrazy nebo vlivem prostředí atd. nefigurují žádná duchovní miasmata.
• 3. Princip léčit podobné podobným: otravu třeba rtutí nelze léčit dávkou jiného jedu s podobnými účinky, spáleninu neošetřujeme horkovzdušným fénem. Příznaky se mohou při aplikaci podobného faktoru vždy jen sčítat. Cílem léčby musí být naopak potlačení, odstranění příčiny nemoci nebo alespoň jejích příznaků. Hahnemannův slavný princip simile je ve skutečnosti jen kopií prastaré magické představy o tzv. signaturách (srdčité listy jsou dobré k léčení srdce, léky z raka působí příznivě na rakovinu, bodlák na píchání v boku atd.).
• 4. Dynamizace protřepáváním: protřepávání nemůže změnit účinnost chemické substance. Vzájemný pohyb molekul jen mírně zvyšuje teplotu roztoku a může změnit třeba jeho viskozitu, ale po vychladnutí se roztok vrací k původním vlastnostem. Neexistuje žádná třepací fyzika, při které by v roztoku docházelo k přeměně hmoty v energii. Podle fyzikálních zákonů se hmota opravdu může přeměnit v energii, ovšem při této změně dochází k přiměřenému úbytku hmoty, což ovšem u homeopatik neplatí!
• 5. Proving: obraz léku, tedy soubor jeho účinků, zjišťují homeopaté na základě subjektivních, nepřesných údajů zdravých dobrovolníků po podávání léku. Proto se v homeopatickém lékopise dočteme, že podání i léků zcela nerozpustných, jako je oxid křemičitý nebo živočišné uhlí, vyvolá stovky nejrůznějších příznaků. Exaktní farmakologický průzkum ukazuje, že tyto látky s tělesnými tekutinami nereagují, žádné příznaky se neobjevují a že celý homeopatický lékopis je jen fantazií.
• 6. Mezi lidmi však existují falešné představy, že se jedná o přírodní medicínu a dále o léky bez vedlejších účinků. Mnozí tvrdí, že pokud tyto léky už nepomohou, pak alespoň neuškodí. Přírodní medicína to v mnoha případech není, protože obsahuje látky ze skupiny anorganických sloučenin, dokonce těžkých kovů a jiných jedovatých látek. V literatuře byly například popsány otravy rtutí u dětí léčených homeopatickými preparáty pro opruzení. Mnohé preparáty jsou na bázi alkoholu a někteří homeopaté nemají nejmenší zábrany předepisovat tyto léky kojencům!

U těchto medikamentů se rovněž nedočtete nic o vedlejších účincích a přitom některé přípravky mohou obsahovat i jedovatý arzén.

Logické rozpory

Homeopaté s výše uvedenými vědeckými argumenty nesouhlasí, tvrdí, že se věda v minulosti mnohokrát mýlila, mnoho věcí ještě neznáme atd. Proto je možná vhodnější opírat se při vyvracení homeopatie o logické argumenty a rozpory uvnitř homeopatie samotné.

Uvedu opět jen několik příkladů, resp. otázek, na které homeopaté jen těžko najdou odpověď:

• Proč se při přípravě homeopatika potencují a dynamizují jen molekuly zvolené látky a ne molekuly ostatní? Vždyť k mateřské substanci se při postupném ředění přidávají opakovaně spolu s vodou nebo alkoholem i obrovská množství molekul stovek nejrůznějších sloučenin anorganických i organických.
• Proč žádají homeopaté přijetí homeopatie do rámce vědecké medicíny, jestliže operují duchovními silami? Věda se zabývá jen silami materiálními.
• Proč se homeopatie rozštěpila v celou řadu variant, zatímco vědecká medicína spěje k unifikaci a standardizaci?
• Jak je možné, že různé homeopatické školy udávají stejné léčebné úspěchy, když používají jiné přípravky a často i protichůdné postupy?
• Jestliže platí princip simile, proč penicilin nevyvolá u zdravého angínu a vitamin C kurděje?
• Hahnemann měl za to, že síla (energie) „ruky“, která se při tření nebo ředění spotřebovává, přechází do léku a propůjčuje mu sílu, kterou dříve neměl, že jej potencuje (oduševňuje). Hahnemann tedy věřil, že síla léku protéká tajuplným způsobem z osoby výrobce do homeopatického medikamentu. Jak si ale tento jev vysvětlit v dnešní době, kdy naprostá většina léků je vyráběna v továrnách automaticky, často bez jediného doteku lidské ruky?

http://www.lekynainternetu.cz/c/homeopatika/
http://www.homeopatickepripravky.cz/
http://cs.wikipedia.org/wiki/Homeopatie

Příbuzná témata: vyrobit Oscillococcinum, zakoupit Oscillococcinum, koupit Oscillococcinum, objednat Oscillococcinum, co je to Oscillococcinum, sehnat Oscillococcinum, vyrobit homeopatika, koupit homeopatika, kdo ne to homeopat, jak funguje Oscillococcinum