Jak (ne)rozpoznat Božího služebníka

Přestože překonání životní tragédie (ztráta domova, blízkých lidí, závažné nemoci apod.) nebo tělesného handicapu svědčí o síle a odolnosti takového jedince, není to samo o sobě důkazem, že tento člověk je Božím služebníkem. Dokonce ani tehdy, když tvrdí, že mu pomohl Bůh. Bez důsledného rozsuzování a zkoumání ovoce života takové osoby ji nelze jen pod dojmem obdivu a dojetí přijmout jako Božího služebníka.

Mluvení o Bohu, používání slov Bůh, Ježíš, víra

Je naivní se domnívat, že satanista nemůže vyslovit jméno Ježíš – vždyť v Písmu je svědectví o tom, že i démoni jméno Ježíš vyslovili: Skutky 19, 13-15 Také někteří židovští zaříkávači, kteří cestovali od města k městu, pokusili se užívat ke svému zaklínání jména Pána Ježíše. Nad těmi, kteří byli posedlí zlými duchy, říkali: „Zaklínáme vás Ježíšem, kterého káže Pavel.“ Tak to dělalo sedm synů Skévy, prý židovského velekněze. Ale zlý duch jim řekl: „Ježíše znám a o Pavlovi vím. Ale kdo jste vy?“

Stejně tak může satanista velmi snadno mluvit o Bohu, vyučovat, kázat. Vždyť jeho práce je svádět lidi bludy, a to je možné jen tehdy, když tyto bludy šikovně zamaskuje jako pravdu. Žel mnohým křesťanům stačí slyšet hesla „Bůh“, „Ježíš“, „Bible“, „haleluja“, „amen“, aby takového člověka vyhodnotili jako křesťana a poté, co jej zařadili do „bezpečné“ kategorie, už dále nerozsuzují, co takový člověk vlastně vyučuje. Pro satanistu je tak jeho práce velmi snadná.

V knize Skutky se setkáváme s příkladem otrokyně posedlé démonem. Skutky 16,16-18 Když jsme šli jednou do modlitebny, potkala nás mladá otrokyně, která měla věšteckého ducha a předpovídáním budoucnosti přinášela svým pánům značný zisk. Chodila za Pavlem a za námi a stále volala: „Toto jsou služebníci nejvyššího Boha. Zvěstují vám cestu ke spáse.“ A to dělala po mnoho dní. Pavlovi to bylo proti mysli, obrátil se proto na toho ducha a řekl: „Ve jménu Ježíše Krista ti přikazuji, abys z ní vyšel!“ A v tu chvíli ji ten zlý duch opustil.

Všimněme si zde dvou věcí. Za prvé tato posedlá žena klidně používala slovo Bůh a dokonce svědčila o tom, že Pavel a jeho společníci slouží Bohu. Za druhé i přesto Pavel její „reklamu“ odmítl poté, co rozpoznal, že žena je posedlá démonem a slouží Satanu.

Někteří křesťané by možná namítli, že ta žena mluvila pravdu a byla křesťanům prospěšná tím, že na ně svým voláním upozorňovala. Pavel však zcela správně odmítl od Satana i to, co se jevilo jako pozitivní a přínosné.

Pro Satana je charakteristické, že často nabízí něco, co se zdá být výhodné a dobré. Vždy je v tom ale zlý úmysl. Každopádně i toto biblické svědectví je důkazem, že služebník Satana může používat slovo Bůh bez jakýchkoli problémů a dokonce může v některých případech říkat i pravdu, protože lež se nejlépe ukryje právě mezi pravdou. Poměr 95% pravdy a 5% dobře ukryté lži je daleko efektivnější než 100% lež.

Citování Bible, používání křesťanské frazeologie

Samotný Satan dokáže citovat Písmo, stejně tak démoni. Citování Bible není klíčem pro rozsouzení, kdo je a kdo není z Boha. Rovněž křesťanské fráze typu „Ježíš za nás zemřel.“, „Satan je poražený.“, „Jsme vítězové.“, „Bůh nás miluje.“ apod. nejsou spolehlivým znakem toho, že osoba, která je pronáší, je skutečným křesťanem.

Působení na pozici pastora, kněze, biskupa, člena staršovstva

Přesně podle přísloví, že pod svícnem je největší tma, i zde platí, že pro satanistu je velmi výhodné dostat se ve sboru na pozici s určitou mocí a autoritou. Navíc to jde velmi snadno, protože výše citované body ukazují, jak lehké je mnohé křesťany oklamat.

Vznikla a vzniká díky tomu řada Církevních organizací se satanistickým vedením, jinak též rezervací pro křesťany. V nich izolovaní křesťané jsou obratně mateni, vyučováni chytře překrouceným interpretacím Bible a zastrašováni tak, aby se učili nerozsuzovat (v satanistickém podání je ovšem „rozsuzování“ překrouceno na „odsuzování“).

Členství v Církevní Organizaci

Členství člověka v některé Církevní Organizaci není zárukou, že dotyčný následuje Boha. Někteří lidé přicházejí do Církevních Organizací pod vlivem reklamní agitace, jiní proto, že Organizace se prezentuje jako jediný vlastník klíče ke „spasení“, další pak přicházejí ve službě satanu. Zejména satanisté vědí velmi dobře, co mají říkat, aby byli vedením Církevní Organizace přijati a ideálně dosazeni do nějaké funkce.

Příjemné emoce se použijí k přehlušení varovného hlasu

Emocionální vzrušení lze pociťovat při mnoha aktivitách a v různém prostředí. To, že někdo dojemně pláče při zpívání chval nebo kázání, nebo se horlivě a zaníceně modlí, není důkazem, že následuje Boha a hledá pravdu.

Zejména satanisté jsou mistry v hereckých etudách, v nichž předvádějí své „zapálení“ pro Boha a baví se tím, jak jsou křesťané uchvácení. Kromě slz a nadšených hlasitých modliteb je oblíbená i modlitba v jazycích, kdy satanisté často přítomné proklínají tak, aby jim nikdo nerozuměl a prokletí nezlomil.

Tato metoda funguje výborně zejména v letničně-charismatických sborech, už proto, že málokdy je přítomen někdo s darem výkladu jazyků a vedení sboru to ani nepožaduje. Navíc jsou lidé drženi v odstupu od skutečné Církve, aby nemohli být informováni a nemohl k nim tak promlouvat Duch Svatý slovy těch, co je budou varovat před Bezbožností. (V případě, kdy je i vedení sboru samo satanistické, se není čemu divit.)

Zfalšovaná svědectví o obrácení a záchraně sloužící k vybudování „důvěryhodnosti“

Každý správně vyučený satanista ví, jaká slova chtějí křesťané slyšet a jaké svědectví má vyprávět, aby ostatní strhnul k nekritickému obdivu a dojetí. Ideální jsou zejména svědectví o vyléčení z nemoci nebo drogové závislosti, vysvobození z okultismu apod. Obvykle se přidává i zcela neuvěřitelné svědectví o vysvobození ze závislosti na sexu.

Samozřejmě, že existují i pravdivá svědectví o Boží záchraně z těchto a jiných zlých věcí. A právě proto, že Satan ví, jak na tato svědectví křesťané reagují, nechává své služebníky svědčit stejným způsobem.

Sleduje tím dlouhodobý cíl. Člověk, který vydává svědectví, jak ho Bůh zachránil, jak všechno bylo strašné a teď je to nádherné, protože „Bůh je tak úžasný…“ si lehce vybuduje pozici důvěryhodné osoby, které se má věřit, protože přece prošla tak hroznými věcmi a Bůh ji zachránil.

Takový člověk už může klidně začít vyučovat šikovně překroucené biblické interpretace, protože pozice „důvěryhodnosti“ byla vybudována a málokdo bude jeho výroky pitvat a rozsuzovat. Spíše je řada křesťanů bez odporu zkonzumuje, protože je přednáší přece „tolik požehnaný služebník.“

Uzdravování a jiné zázraky

Satan je schopen působit uzdravení (tím, že jeden démon je nahrazen jiným, čímž zmizí původní obtíže) a předvádět nejrůznější zázraky a divy. Vždyť o tom je celé Léčitelství. Písmo říká jasně, že svými divy a zázraky nakonec Satan svede celý svět.

Satan a démoni milují divadlo a předvádění se a všem lidem, kteří po tom touží, rádi zinscenují patřičně dramatické a působivé představení. Skutečný Boží služebník slouží darem uzdravování neokázale a pokorně. Boží zázraky neslouží lidem k pobavení nebo danému služebníku k získání popularity.

Skutečného Božího služebníka lze rozpoznat podle ovoce jeho života – tedy kam svými skutky směřuje, kam vede ostatní lidi.

Učení každého člověka je nutno neustále rozsuzovat, poměřovat s Božím slovem a pečlivě zkoumat, zda je toto vyučování pravdivé, nebo naopak zavádějící. Nelze se nechat ukolébat tím, že jednou či dvakrát takový člověk vyučoval správně.

Satan počítá s tím, že u mnohých křesťanů zvítězí prostá lidská lenost a pohodlnost, a poté, co je přesvědčí o důvěryhodnosti svého služebníka některou z výše uvedených metod, nebo jejich kombinací, může nastoupit nenápadné vyučování bludů a obratně překroucených interpretací.