Naivním křesťanům stačí citace z Bible

Podle této zcestné logiky by pak dotyční naivní křesťané měli nadšeně jásat nad démony (kteří podle Jakubova listu také věří, že je jeden Bůh) a samotný Satan by se měl stát jejich oblíbencem, protože přece také cituje Písmo (Lukáš 4,10). Je krajně nebezpečné považovat citování Bible za dostatečné kritérium pro rozsouzení, kdo je z Boha a kdo ze Satana. Ježíš nám zanechal jasný pokyn, že musíme rozsuzovat, a jak služebníky Boží, tak Satanovy poznáme ne podle citace Písma, ale podle ovoce jejich života (tedy podle toho, kam v konečném důsledku směřují a kam vedou své posluchače.)

Křesťané nikdy nesmějí polevit v ostražitosti a domnívat se, že snad Satan na chvíli přestane útočit a klamat. Písmo nás učí, že Satan je mistrem klamu, který se převléká za „anděla světla“ a jeho služebníci za „služebníky spravedlnosti“. Překvapivě mnoho křesťanů ale stále žasne, že Satanovi služebníci se často tváří jako ti nejvzornější věřící., klidně citují Bibli a vyslovují slova jako Bůh, nebo Ježíš.