Slovo hřích je slovo vztahující se k víře v Boha Stvořitele, tak jak se nám představuje v celé Bibli, znamená doslovně: “minout se cílem”.

Člověk který by chtěl následovat Boha, začne následovat něco/někoho jiného, takzvaně  “sejde z cesty” a tím úplně míjí cestu za Bohem, což se jinak popisuje jako život v hříchu. Pokud takový člověk má z hříchu vyjít, musí si svůj špatný směr uvědomit, změnit naprosto svobodně svůj názor, což se v Bibli nazývá pokání, nebo-li – změna smýšlení.

Co Hřích není!

Kvůli značnému vlivu náboženských organizací slovo Hřích zdomácnělo ve světské mluvě jako synonymum pro jakoukoliv tělesně příjemnou záležitost. Proto si převážná většina lidí pod slovem Hřích představuje například sex. Toto bylo náboženstvím zneužito proto, aby tím bylo možné lidi vydírat!

Když Bůh tvořil člověka, zamiloval si jej. Chtěl být součástí lidského života, ale zároveň chtěl, aby byl člověk ve vztahu s Ním ze svého vlastního rozhodnutí, ne proto, že by musel.

Svoboda volby je podmínkou pravé lásky!

Dal mu tedy možnost volby, ale předem jej varoval, že důsledkem nedůvěry a vzpoury (v Boha, který je dárcem života) bude smrt. Člověk (Adam a Eva) si přesto (pod vlivem Satana) tuto cestu zvolil a důsledkem bylo, že se stal smrtelným. Ztratil tím přímé spojení se svým Stvořitelem.

Smrtelnost je výsledkem nedůvěry člověka vůči Bohu