Učení o vytržení církve před dobou soužení je lež
Tvrdí se v něm, že Boží věrní budou vytrženi z tohoto světa k Bohu ještě dříve, než přijde doba velkého soužení. Toto učení tak vlastně křesťany chlácholí, že se nemusejí bát, protože nic z utrpení a těžkostí posledních časů na ně nedolehne.
Jde o lživé učení. Bible hovoří o posledních časech na mnoha místech a překvapivě jsou varování před svodem a pronásledováním určena právě křesťanům!!!
Jestliže tedy budou křesťané dříve, než přijde finální svod a soužení, vytrženi, proč je Bůh varuje, aby se nenechali svést a oklamat, a aby vytrvali až do konce?
Matouš 24,15-25 „Až uvidíte na svatém místě stát ‚otřesnou ohavnost‘, o níž mluvil prorok Daniel (kdo čte, rozuměj), 16tehdy ať ti, kdo jsou v Judsku, utečou do hor. 17Kdo bude na střeše, ať nesestupuje, aby si z domu něco vzal, 18a kdo na poli, ať se nevrací zpátky ani pro plášť. 19Běda bude v těch dnech těhotným a kojícím. 20Modlete se, abyste nemuseli utíkat v zimě nebo v sobotní den. 21Tehdy totiž nastane velké soužení, jaké do té doby nebylo od počátku světa a jaké už nikdy nebude. 22Kdyby ty dny nebyly zkráceny, nezachránil by se vůbec nikdo. Kvůli vyvoleným však ty dny budou zkráceny. 23Kdyby vám tehdy někdo řekl: ‚Hle, Mesiáš je tu!‘ anebo: ‚Tady je!‘ nevěřte. 24Povstanou totiž falešní mesiášové a falešní proroci a budou dělat veliké divy a zázraky, takže by svedli (kdyby to bylo možné) i vyvolené. 25Hle, řekl jsem vám to předem.
V Bibli se v jednom z mnoha podobenství hovoří o koukolu a pšenici
„Nebeské království je, jako když člověk rozsívá na svém poli dobré semeno. Ale zatímco lidé spali, přišel jeho nepřítel, nasel mezi pšenici koukol a odešel. Když pak vzešla stébla a přinesla úrodu, tehdy se ukázal i koukol. Služebníci toho hospodáře tedy přišli a ptali se ho: ‚Pane, nenasel jsi na svém poli dobré semeno? Odkud se tedy vzal ten koukol?‘ Odpověděl jim: ‚To udělal nepřítel.‘ Služebníci se zeptali: ‚Chceš, abychom ho šli vytrhat?‘ Ale on řekl: ‚Nikoli, protože byste při trhání koukolu mohli vytrhnout i pšenici. Nechte obojí růst spolu až do žně. V čas žně řeknu žencům: Vytrhejte nejdříve koukol a svažte do snopků ke spálení. Pšenici ale shromážděte do mé obilnice.'“
a dále toto podobenství svým učedníkům vysvětluje takto:
„Rozsévač dobrého semene je Syn člověka, pole je tento svět, dobré semeno jsou synové Království a koukol jsou synové toho zlého. Nepřítel, který je rozsívá, je ďábel, žeň je konec tohoto světa a ženci jsou andělé. Jako se tedy sbírá koukol a spaluje se v ohni, tak to bude na konci světa. Syn člověka pošle své anděly a ti vyberou z jeho království všechno pohoršující, totiž ty, kdo páchají zlo, a uvrhnou je do ohnivé pece. Tam bude pláč a skřípění zubů. Spravedliví tehdy zazáří v království svého Otce jako slunce.
Porovnejme tedy: „Nechte obojí růst spolu až do žně.“ a „žeň je konec tohoto světa“. Jinými slovy jak následovníci Ježíše, tak následovníci Satana, budou spolu žít na tomto světě až do jeho konce, kdy přijde Ježíš a vezme k sobě své věrné
O žni hovoří i kniha Zjevení:
Zjevení 14,14-16 A viděl jsem, hle, bílý oblak, a na oblaku sedí někdo jako Syn člověka, na hlavě má korunu ze zlata a v ruce ostrý srp. Vtom další anděl vyšel z chrámu a mocným hlasem zavolal na toho, který seděl na oblaku: „Pošli svůj srp a začni žeň, protože nastala hodina žně a úroda země dozrála.“ A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem, a země byla požata.
Toto písmo odkazuje stejně jako předchozí podobenství k době, kdy „úroda země dozraje“, tedy ke konci tohoto světa.
Učení, že křesťané uniknou soužením spojeným s posledními časy nemá základ v Bibli, jeho účelem je poskytovat falešnou útěchu proto, aby zůstali ve stavu klidu a apatie vůči Satanovu finálnímu svodu a příchodu Bezbožníka. Tato doba je zastihne zcela nepřipravené.
Matouš 25, 1 – 13 Tehdy bude království nebeské, jako když deset družiček vzalo lampy a vyšlo naproti ženichovi. Pět z nich bylo pošetilých a pět rozumných. Pošetilé vzaly lampy, ale nevzaly si s sebou olej. Rozumné si vzaly s lampami i olej v nádobkách. Když ženich nepřicházel, na všechny přišla ospalost a usnuly. Uprostřed noci se rozlehl křik: ‚Ženich je tu, jděte mu naproti!‘ Všechny družičky procitly a dávaly do pořádku své lampy. Tu řekly ty pošetilé rozumným: ‚Dejte nám trochu oleje, naše lampy dohasínají!‘ Ale rozumné odpověděly: ‚Nemůžeme, nedostávalo by se nám ani vám. Jděte raději ke kupcům a kupte si!‘ Ale zatímco šly kupovat, přišel ženich, a které byly připraveny, vešly s ním na svatbu; a dveře byly zavřeny. Potom přišly i ty ostatní družičky a prosily: ‚Pane, pane, otevři nám!‘ Ale on odpověděl: ‚Amen, pravím vám, neznám vás.‘ Bděte tedy, protože neznáte den ani hodinu.