Někteří křesťané začali vyznávat nauku Tajemství
V křesťanských církevních organizacích se rozmáhá stále více učení, které můžeme nazvat „proste oč chcete, a stane se vám“.
Mnozí členové těchto společenství vyznávají, že jestliže se s dostatečnou vírou za něco modlí, pak to dostanou.
Mnozí členové těchto společenství vyznávají, že jestliže se s dostatečnou vírou za něco modlí, pak to dostanou. Např. jestliže se s vírou budu modlit za nový Mercedes, dostanu ho. Když se budu modlit za kufřík s milionem dolarů, budu ho mít.
Tato prohlášení se obhajují např. verši:
Jan 15,7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás, proste, oč chcete, a stane se vám
Marek 11,23 Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.
Matouš 18,19 Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní.
V čem je tedy problém? Podívejme se na kontext jednotlivých veršů.
Jan 15,7 Zůstanete-li ve mně a zůstanou-li má slova ve vás….
Marek 11,22-23 Ježíš jim odpověděl: „Mějte víru v Boha! Amen, pravím vám, že kdo řekne této hoře: ‚Zdvihni se a vrhni se do moře‘ – a nebude pochybovat, ale bude věřit, že se stane, co říká, bude to mít.
Matouš 18,19-20 Opět vám pravím, shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu mém, tam jsem já uprostřed nich.“
Z kontextu vyplývá, že všechny verše se týkají těch, kdo opravdově následují Ježíše Krista. Takoví lidé vědí, že Bůh činí dobré věci, ale lidská rozhodnutí konaná na základě tělesného rozumu dobrá nejsou, a rozhodli se dobrovolně podřídit svou vůli té Boží. Člověk, který se nachází v takovém vztahu k Bohu, se nikdy nebude modlit za vyplnění tužeb své tělesnosti a vždy bude své modlitby předkládat Bohu s tím, že se má stát Jeho vůle, a ne vůle modlitebníka. Skutečnému následovníku Ježíše je naprosto cizí představa Boha jako automatu na splněná přání.
Ti, kdo prohlašují, že se mohou modlit za cokoli, co se jim zamane, a obhajují se přitom výše citovanými nebo podobnými verši, přistupují k Bohu odlišně. Takoví věřící totiž v podstatě nadřazují vůli svou vůli Boží. Tvrdí, že co si přejí, to musejí dostat – ale neptají se, zda bohatství a prosperita (nebo cokoli jiného, co s takovou sebejistotou deklamují) jsou i Boží vůlí pro jejich životy. Sami rozhodují o tom, co je pro ně dobré a Bohu to předkládají jako hotovou věc, jako seznam objednávek.
V těchto posledních časech se ale začne stále častěji stávat, že tito věřící skutečně dostanou, co chtějí.
Oni sami to budou chápat jako vyslyšenou modlitbu, ve skutečnosti ale už v této fázi opustí úzkou cestu skutečného následování Ježíše a dají se svést bludnými naukami. To, co budou považovat za vyslyšenou modlitbu, bude ve skutečnosti odpověď démonů.
To, co totiž takoví věřící vyznávají a čemu věří, se zcela shoduje s naukou Tajemství (The Secret), která říká, že každá naše touha vyvolá vlny šířící se prostorem a přitahující samovolně věci k nám. Lidé, kteří The Secret vyučují a praktikují, mohou potvrdit, že to opravdu „funguje“. Jedná se tedy o zjevný démonický klam, že člověk sám může rozhodnout a vědět, co je pro něj skutečně dobré a taky to může dostat.
Mnozí křesťané tak snadno přijmou nauku démonů a budou se stále více utvrzovat ve víře, že musejí být neskutečně požehnaní, když Bůh plní každou jejich touhu a přání. Zatím však už budou lapeni v démonské pasti a Satan bude rozněcovat jejich pýchu na to, jak jsou „požehnaní“.
