Podobenství o falešné hranici

V době, kdy v tehdejším Československu vládla komunistická strana a hranice byly uzavřeny, se někteří lidé pokoušeli tyto hranice překročit a dostat se z republiky pryč. Policie přišla mimo jiné na důmyslnou past. V různé vzdálenosti od skutečné hranice (někdy 200 metrů, jindy třeba až 5 kilometrů) vybudovali hranici falešnou. Lidé, kteří se snažili utéct, tuto hranici přešli a mysleli si, že mají vyhráno, že útěk se podařil a jsou na území některého z demokratických států (nejčastěji Západního Německa nebo Rakouska). Netušili, že jsou přitom stále na území tehdy socialistického Československa a že o něco dále na ně číhá policie, aby je chytila. Past sklapla.

Satan použil obdobnou taktiku. Vybudoval řadu falešných hranic tak, aby si lidé mysleli, že po jejich překročení už jsou v bezpečí, na Boží půdě. Jednou z pastí je systém Římskokatolické církve.

Pod pláštěm zdánlivé zbožnosti se skrývá esoterní organizace, skrze kterou Satan uspokojuje lidskou touhu po duchovnu, ale zároveň ji odvádí na bezpečnou kolej, která ho nijak neohrožuje. Lidé jsou přesvědčeni, že členstvím v této organizaci a dodržováním jejích tradic a rituálů se dostávají na „bezpečnou půdu“, a přitom jsou stále na území nepřítele. Jde o Satanův mistrovský tah, jak pacifikovat obrovské masy lidí a zároveň je držet ve lživé víře, že skrze lidské úsilí získají spasení.