Bůh nemá vnoučata

Občas se setkávám při rozhovorech s lidmi s otázkou, jestli jsem věřící „odmalička“, nebo „odjakživa“. Někdy tím tazatel prostě míní, zda jsem vyrůstala ve věřící rodině, ale jindy tato otázka zjišťuje, jestli jsem byla jako nemluvně pokřtěná.

Proto jsem musela nejdříve přemýšlet nad tím, co to vlastně znamená být křesťan a jak se jím člověk stává.

Poměrně hodně rozšířený je názor, že křesťanem je každý, kdo je pokřtěn. Tedy jinými slovy, miminka, která farář v kostele pokropí vodou, jsou pro mnohé lidi křesťany. Jsem ale přesvědčená, že tak snadné to není. Uvědomme si, co by to znamenalo do důsledku. Že někdo další by třeba už před naším narozením rozhodl, že budeme křesťany a my bychom neměli žádnou možnost se k této volbě vyjádřit, žádnou svobodu toto odmítnout.

Když jsem hledala oporu v Novém Zákoně, našla jsem tam několik zajímavých míst, kde se hovoří o křtu a obrácení se k Bohu. Jednalo se o různé lidi, chudé i bohaté, vzdělané i prosté, Židy i pohany. Ale jedno měli tito lidé společné.

Jejich křtu předcházelo vědomé obrácení se k Bohu, případně i celé roky bohabojného života.

Nenašla jsem ani jediný příklad křtu nemluvněte, vždy byli křtěni lidé, kteří se jednoznačně rozhodli žít s Bohem a odhodit starý způsob života.

Skutky apoštolů 2,41 Ti, kteří přijali jeho slovo, byli pokřtěni a přidalo se k nim toho dne na tři tisíce lidí.
Skutky apoštolů 2,38 Petr jim odpověděl: „Obraťte se a každý z vás ať přijme křest ve jménu Ježíše Krista na odpuštění svých hříchů, a dostanete dar Ducha svatého.
Skutky apoštolů 8,12 Ale když uvěřili Filipově zvěsti o Božím království a o Ježíši Kristu, dávali se pokřtít muži i ženy.
Skutky 8,34-38 34 Dvořan se obrátil k Filipovi: „Vylož mi, prosím, o kom to prorok mluví – sám o sobě, či o někom jiném?“ 35 Tu Filip začal u toho slova Písma a zvěstoval mu Ježíše. 36 Jak pokračovali v cestě, přijeli k místu, kde byla voda. Dvořan řekl: „Zde je voda. Co brání, abych byl pokřtěn?“ 37 Filip mu řekl: „Jestliže věříš celým svým srdcem, nic tomu nebrání.“ On mu odpověděl: „Věřím, že Ježíš Kristus je Syn Boží.“ 38 Dal zastavit vůz a oba, Filip i dvořan, sestoupili do vody a Filip jej pokřtil.

Skutky 10,1-5 ;44-48: 1 V Cesareji žil nějaký muž jménem Kornélius, důstojník pluku, zvaného Italský. 2 Byl to člověk zbožný, s celou svou rodinou věřil v jediného Boha, byl velmi štědrý vůči židovskému lidu a pravidelně se modlil k Bohu. 3 Ten měl kolem třetí hodiny odpoledne vidění, v němž jasně spatřil Božího anděla, jak k němu vchází a volá na něj: „Kornélie!“ 4 Pohlédl na něj a pln bázně řekl: „Co si přeješ, Pane?“ Anděl odpověděl: „Bůh přijal tvé modlitby a almužny a pamatuje na tebe. 5 Vyprav hned posly do Joppe, ať sem přivedou Šimona, zvaného Petr……….. ………….44 Ještě když Petr mluvil, sestoupil Duch svatý na všechny, kteří tu řeč slyšeli. 45 Bratří židovského původu, kteří přišli s Petrem, žasli, že i pohanům byl dán dar Ducha svatého. 46 Vždyť je slyšeli mluvit ve vytržení mysli a velebit Boha. Tu Petr prohlásil: 47 „Kdo může zabránit, aby byli vodou pokřtěni ti, kteří přijali Ducha svatého jako my?“ 48 A dal pokyn, aby byli pokřtěni ve jméno Ježíše Krista. Potom jej pozvali, aby u nich zůstal několik dní.

Z těchto veršů jasně vyplývá, že křest je skutkem, který činíme v poslušnosti až po svém obrácení, ale samotným křtem se křesťany nestáváme.

Proto nemůžu souhlasit s tím, že bezmocné nemluvně pokropené vodou je křesťanem. I kdyby jeho rodiče sami byli křesťany, tedy Božími dětmi, nemohou to předat svému dítěti prostřednictvím křtu, jejich dítě nemůže být Božím „vnoučetem“. Bůh si přeje, aby k Němu každý z nás přišel sám za sebe, a žádný jiný způsob není možný.

Setkala jsem se rovněž s názorem, že křest omývá dítě od „prvotního hříchu.“ Ani s tímto tvrzením nemohu souhlasit.

Písmo jasně říká, že od hříchu jsme obmyti pouze krví Ježíše Krista, prolitou na kříži Golgoty.

Obrácení je vědomý skutek, ne rituál nebo obřad. Netvrdím, že obrácení se je pouze výsadou dospělých, rozhodnutí následovat Boha může učinit i dítě. Ale nelze položit rovnítko mezi křest a obrácení se. Bez obrácení se k Bohu je křest pouhou koupelí ve vodě, není ničím víc než jen zbytečným gestem. Bůh má jenom děti, ne vnoučata.