Hlasité modlitby jako nástroj k manipulativnímu vyučování lží
Jednou z nejoblíbenějších metod, jak se v Rezervacích pro křesťany vyučují nepravdivé věci emocionálně podbarveným způsobem je (někdy tiché, jindy hlasité, často velmi pohnuté, hudbou doprovázené) veřejné povídání JAKOBY „k Bohu“ ve kterém se trvale odříkává chybné učení Církevní Organizace tak, aby si je všichni dobře zapamatovali.
Často se stejná věc opakuje do úmoru na každém setkání a některá společenství dělají převážně jen to.
Toto je projevem působení Ducha Bezbožnosti v křesťanských společenstvích. Velmi často se tímto způsobem podněcují nesprávné důvody, proč chtít do Nebe, vyučuje se Evangelium Prosperity či další andělská učení.
I když se takovým projevům říká „veřejná modlitba“ ve skutečnosti mají tyto hlasité přednášky blíže spíše k projevům lidských vůdců, diktátorů a manipulátorů. Takové mluvení totiž používá smyšlené pojmy a lživé předpoklady takovým způsobem, aby to znělo JAKO „ZARUČENÁ PRAVDA“.
Malý příklad:
Vyučující emotivně křičí, jak je to krásné, že Ježíš si po dvou tisících letech přichází pro svou církev. Znamená to, že lidem emocionálně a manipulativně vnucuje myšlenku, že Ježíš přijde teď. To je antikristovské, neboť nejprve musí přijít jiné věci.
Satan potřebuje ty, co hlásí předčasně druhý příchod Ježíše Krista. Sám totiž chce přijít jako Kristus a bůh!
Případně se křičí hesla typu: Celý národ bude spasen, Bůh nám „dá“ naše město (kraj) a podobná rádoby prorocká vyhlášení, která se sice dlouhá a dlouhá léta neplní a ani nejsou možná z hlediska svobodné volby a tak je jasné, že se vyhlašují lživé věci, což ale posluchačům nepřekáží a taková slova přijímají a na tyto akce stále dokola chodí. Nepřemýšlejí o nich, ani o jejich smysluplnosti. (Případně se nepravdivost takových výroků, omluví nedostatkem činnosti věřících (kolektivní vinou) jako třeba: „Pán to chtěl udělat, ale vy jste nebyli ochotni přiložit ruku k dílu“ ). To je sice nebiblické a rouhající tvrzení, protože Bohu se nikdy nic nemůže „vymknout“, ani mu kdokoliv nemůže „zkřížit plány“ (ani Satan ne), ať už svou leností, neposlušností, či čímkoliv jiným. A kdyby náhodou přecejen někdo dospěl v přemýšlení až do tohoto bodu, bude mu vysvětleno, že „proroctví“ se týká dalekosáhlé budoucnosti, čímž se vlastně může omluvit nepravdivost skoro všeho („ono to určitě někdy přijde, jen nevíme kdy“).
Satan nechce ty, jenž hlásí Pravdu a před ním varují, potřebuje nechat co nejvíc věřících v pocitu, že se něco děje, ale že je to nic nestojí a vlastně nemusí nic dělat, stačí jen někam docházet a poslouchat pastora a další nadřízené (kazatele, starší a pod). Sám totiž musí přijít nepoznán, nečekán a postavit se tam kde by neměl, kdo čteš rozuměj!