Podobenství o Královně a Správcích
Podobenství o lidmi milované Královně, která odjede na dalekou cestu a slíbí přivést svým lidem dar je podobenstvím umožnujícím pochopit základní manipulativní způsoby, které používají Církevní Organizace a jiné náboženské sekty vydávající se za „pravé zástupce Boha a Ježíše Krista na zemi“. Jedná se o podobenství NEKONKRÉTNÍ, nemá tedy přímou paralelu v duchovním světě a nedá se použít na vysvětlení návratu Ježíše Krista na zemi! Slouží tedy pouze pro pochopení principů MANIPULACE DAVEM na základě populistické lži ve jménu oblíbené ikony!
Podobenství o Královně a jejích Správcích
Uprostřed hor a hlubokých lesů byla říše ve které vládla Královna. Tuto Královnu všichni milovali, neboť byla velmi oblíbenou vládkyní pro svou moudrost a laskavost. Královna také milovala svůj lid a proto, když se chystala na dalekou cestu, promluvila před svým lidem a slíbila, že až se vrátí, přiveze každému nějaký dar. Vyzvala lid, aby dodržoval zákony své země a poté odjela.
Lidé dodržovali zákony, neboť měli svou královnu na paměti a říše fungovala bez problémů. Později se ale lidem začalo stýskat, těšili se na Královnu, také mysleli na dar, který jim přiveze, přemohla je zvědavost. Ptali se tedy na hradě, kdy už se královna vrátí. Těchto dotazů se chopili Správci. Tito Správci začali dělat shromáždění kde mluvili o Královně a o tom jak je skvělá a jak lid za dodržování zákonů odmění dárkem. Objevili se mezi nimi ale i tací, jenž chtěli pozornost davu strhnout jen na sebe. Takoví Správci zjistili, že čím lépe mluví o Královně a čím krásnější a velkolepější dary od ní pro lid popisují, tím více lidí za nimi chodí. Tedy pořád zdokonalovali své povídání a slibovali ve jménu Královny přesně to, co si dav přál. Pochopili, že jen pouhým vykřikováním těchto představ se i oni stali slavnými a uznávanými mezi prostým lidem. Lidé byli Správci stále víc utvrzováni, že dostanou pozemky, zlato, majetky, prostě to, co si každý přál nejvíc.
Jednoho dne se ale Královna vrátila, přivezla se sebou mnoho vozů a v každém byly pomeranče, exotické ovoce, její dar pro svůj lid ze vzdálené země. Lidé křičeli a vítali svou pravou Královnu a oslavovali jí. Čekali, že dostanou své pozemky, zlato a majetky, prostě oslavovali jí za to, co jim za ní Správci slíbili.
Královna se užasle dívala na svůj národ, který si sice pamatoval její jméno, ale vítal jí kvůli úplně něčemu jinému, než co jim skutečně slíbila. Lidé říkali: „Vítáme tě, naše Královno, a chválíme tě za tvé pozemky, zlato a majetky které nám dáváš“. Královna na to odpověděla: „Vím, že jste postavili v mém jménu celou uvítací bránu a všichni mě vítáte A DĚKUJETE MI, JÁ VÁM ALE NIC TAKOVÉHO NESLÍBILA, kliďte se pryč od mých bran i se lživými Správci!“
Čeho si na podobenství o Královně a Správcích máme povšimnout?
Podobenství není tedy přímo podobenstvím, protože se odchodu a příchodu Ježíše Krista na zemi nepodobá v žádném důležitém ohledu. Najdeme zde ale NÁVOD na vysvětlení časté otázky, která zůstává ve sborech Církevních Organizací zásadně NEZODPOVĚZENÁ. Tedy této otázky:
Jak je možné, že lidé dělají spousty věcí ve jménu Boha a Ježíše Krista, ale Kristus jim při svém návratu řekne: Já vás NEZNÁM“? Je to proto, že někteří lidé dělají ve jménu Boha spoustu věcí, ale ne kvůli Bohu. Dělají to kvůli tomu, že věří svým vedoucím a nezajímá je co na to říká Bůh, Duch Svatý, Duch pravdy, radši přijímají to, co říkají jejich vedoucí, protože to lépe vyhovuje jejich potřebám.
V první řadě si tedy musíme dát pozor na ty, co mluví ve jménu nepřítomné osoby. Ježíš Kristus nám zde místo sebe zanechal Ducha Pravdy, který v srdcích Božího lidu na jejich potěchu, ale i všem ostatním jasně hovoří, co je Pravda a co není.
