Křesťané se bojí vykázat bludaře ze svého středu

 Aby bludaři nemohli být identifikováni, zavedl satan učení „nesuďte“, které je založeno na překroucení významu některých veršů Bible a na strachu (což je satanova oblíbená zbraň). Návštěvníci Církevních organizací jsou jimi zastrašováni do té míry, že za souzení (odsuzování) považují prakticky cokoli kromě nekritického přijetí druhé osoby. Každá, i zcela oprávněná kritika tak naráží na bariéru „nesuď, nebo budeš sám odsouzen“.Jsou vyučováni, že každého, kdo je jim představen jako křesťan, musejí přijmout a nesmějí v žádném případě učení takového člověka zkoumat a rozsuzovat.

• 1Janův 4,1  Milovaní, nevěřte každému vnuknutí, nýbrž zkoumejte duchy, zda jsou z Boha; neboť mnoho falešných proroků vyšlo do světa.
• Galatským 1,8  Ale i kdybychom my nebo sám anděl z nebe přišel hlásat jiné evangelium než to, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet!
• Matouš 7,15-16  Střezte se lživých proroků, kteří k vám přicházejí v rouchu ovčím, ale uvnitř jsou draví vlci. Po jejich ovoci je poznáte. Což sklízejí z trní hrozny nebo z bodláčí fíky?

Další Satanův tah představují falešné důkazy, že někdo patří Bohu.  Satan zafixoval do mysli křesťanů, že každý, kdo vykazuje určité znaky, musí nutně být Božím služebníkem. (např. každý, kdo cituje Písmo, vyslovuje slova Bůh nebo Ježíš, modlí se nahlas ve shromáždění, čte Bibli atd.) Jak to vidí Bible: Písmo říká, že Satan je vrah, lhář a mistr klamu, který se převléká za anděla světla. Tedy že je schopen velmi dobře klamat a nesmíme se nechat zmást vnější podobou.

• 2. Korintským 11,14-15  A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla; není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti.

Návštěvníci Církevních organizací jsou zpracováváni tak, že nutně za všech okolností musejí být tiší, mírní a poslušní a že tím pádem vykázat někoho ze společenství je kruté, zlé a nenávistné, tedy „nekřesťanské“. Poslední dílek skládačky zapadl. V rámci nesouzení se bludaři hravě infiltrovali do křesťanských společenství, kde svou pozici posílil falešnými důkazy a i kdyby nakonec přece jen byli odhaleni (což je stále méně pravděpodobné), křesťané je nemohou vyloučit ze svého středu, protože by jim přece tolik ublížili a je jejich povinností takové lháře „obrátit“ k Bohu. Je tragikomické, že vyloučit či umlčet ty křesťany, kteří na bludaře upozorní, je daleko méně problematické.

• Matouš 21,10-13 Když vjel Ježíš do Jeruzaléma, po celém městě nastal rozruch; ptali se: „Kdo to je?“ Zástupy odpovídaly: „To je ten prorok Ježíš z Nazareta v Galileji.“ Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodavače a kupující v nádvoří, zpřevracel stoly směnárníků i stánky prodavačů holubů; řekl jim: „Je psáno: ‚Můj dům bude zván domem modlitby,‘ ale vy z něho děláte doupě lupičů.“
• 2. Korintským 11,4,19-20  Když někdo přijde a zvěstuje jiného Ježíše, než jsme my zvěstovali, nebo vám nabízí jiného ducha, než jste dostali, nebo jiné evangelium, než jste přijali, klidně to snášíte! …19  Vy, kteří jste tak rozumní, rádi snášíte nerozumné. Ochotně snášíte, když vás někdo zotročuje, když vás někdo vyjídá, když vás obírá, když vás přezírá, když vás bije do tváře.
•  Skutky 20,29-30 Vím, že po mém odchodu přijdou mezi vás draví vlci, kteří nebudou šetřit stádo. I mezi vámi samými povstanou lidé, kteří povedou scestné řeči, aby strhli učedníky na svou stranu.
• 2. list Janův 9-11 Kdo zachází dál a nezůstává v učení Kristovu , nemá Boha; kdo zůstává v jeho učení, má i Otce i Syna. Přijde-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu a nevítejte ho; kdo ho vítá, má účast na jeho zlých skutcích.
• 2. list Petrův 2,1 V Božím lidu bývali ovšem i lživí proroci; tak i mezi vámi budou lživí učitelé, kteří budou záludně zavádět zhoubné nauky a budou popírat Panovníka, který je vykoupil. Tím na sebe uvedou náhlou zhoubu.