Neposkvrněné početí Marie ve světle Bible
1. Janův 1,8 Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.
Jediný, kdo se nikdy nedopustil hříchu, je Ježíš Kristus. Bible ani slovem nezmiňuje jako bezhříšnou Marii, ani jakéhokoli jiného člověka.
Židům 4,15-16 Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu.
Doktrína o neposkvrněném početí Marie (tedy o tom, že Marie byla bez hříchu) je protibiblická a lživá. Její původ musíme hledat u toho, kdo je v Bibli nazván otcem lži, u Satana.
Citujme nyní ze svědectví člověka, který byl 50 let členem římskokatolické církve a působil jako římskokatolický farář. Žil v době, kdy byla římskokatolickou církví přijata doktrína o neposkvrněném početí Marie.
„8. prosince 1854 papež Pius IX. seděl na trůnu; na hlavě měl trojitou korunu ze zlata a z diamantů; hedvábí a damašek, červená a bílá roucha na jeho ramenou; obklopen pěti sty preláty v mitrách, a více než padesát tisíc lidí bylo u jeho nohou v nepřirovnatelném chrámu Sv. Petra v Římě. Po několika minutách nejvýše vznešeného ticha kardinál oblečen v purpurovém rouchu povstal z křesla a důstojně kráčel k papeži, pokorně tváří k zemi se položil u jeho nohou a řekl: „Svatý Otče, řekni nám, zda můžeme věřit a vyučovat, že matka Boží, svatá Panna Maria, byla neposkvrněná při svém početí.“ Nejvyšší pontifex odpověděl: „Nevím, prosme o světlo Ducha svatého.“ Kardinál odstoupil, papež a nesčetné zástupy padli na kolena a libozvučný chór zapěl „Veni, Creator Spiritus.“
Sotva pod klenbami chrámu odezněl poslední tón svatého hymnu, týž kardinál znovu kráčel ke trůnu pontifa, položil se tváří k zemi u jeho nohou a pravil: „Svatý Otče, řekni nám, jestli svatá matka Boží, požehnaná Panna Marie, byla neposkvrněná ve svém početí.“ Papež opět odpověděl: „Nevím, prosme o světlo Ducha svatého.“ A opět se zpívalo „Veni, Creator Spiritus.“ A opět oči zástupů sledovaly důstojné kroky kardinála v purpurovém rouchu, jak potřetí kráčí k trůnu „následovníka“ svatého Petra, a znovu se táže: „Svatý Otče, řekni, zda můžeme věřit, že požehnaná Panna Maria byla ve svém početí neposkvrněná.“
Papež, jako by právě přijal přímé sdělení od Boha, vznešeným hlasem odpověděl: „Ano! Musíme věřit, že požehnaná Panna Maria byla ve svém početí neposkvrněná…..Není spásy pro ty, kteří nevěří tomuto dogma!“
A papež zanotoval Te Deum; zvony tří set kostelů Říma se rozezněly; zaduněly výstřely děl z citadely. Poslední dějství nanejvýš absurdní svatokrádežné komedie, jakou kdy svět viděl, skončilo; brány nebe se navždy uzavřely těm, kteří odmítnou uvěřit protibiblické doktríně, že tato dcera Evina nezdědila hříšnou přirozenost Adamovu.“ Charles Chiniquy, 50 years in the „Church“ of Rome, The conversion of a Priest (Chick publications, 1985, s.233-234)
Lze jen dodat, že kdyby dotyčný kardinál a samotný papež četli Bibli, museli by nutně sami vidět absurdnost svého počínání. Jestliže Písmo říká jasně, že všichni lidé zhřešili, je směšné dotazovat se na to, zda mohla nějaká lidská bytost být už od chvíle svého početí bezhříšnou. Římskokatolická církev tak k řadě bludů, kterým vyučuje své ovečky, přidala další bezostyšnou lež.
Písmo nikde nedává za pravdu učení, podle kterého Bůh údajně učinil Marii bezhříšnou. Naopak, Bible říká jasně, že každý člověk zdědil hříšnou přirozenost. Římanům 3,23 všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; Římanům 5,12 Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili.
Pojem neposkvrněné početí se někdy mylně vykládá jako početí dítěte bez pohlavního styku, ovšem římský katolicismus tímto pojmem chápe něco jiného. Doktrína o neposkvrněném početí Marie je v římském katolicismu poměrně nová. Tvrdí, že Marie se narodila jako bezhříšná osoba, protože byla „matkou Boží“. Jinými slovy, že Bůh tuto ženu vyňal z dědičné hříšnosti, která je vlastní všem lidem. Bible však o ničem takovém nehovoří. Římskokatolická církev se zaštiťuje slovy „zahrnutá milostí“, která použil anděl, když oslovil Marii. Nelze ovšem položit rovnítko mezi „zahrnutá milostí“ a „bez hříchu“. Bůh projevil svou milost, když za nás obětoval Ježíše Krista a každý, kdo v Něho uvěří, může tuto milost dostat a Bůh mu odpustí hříchy. Neznamená to ale, že se takový člověk stává zcela bezhříšným a mění se jeho hříšná podstata.
příbuzný článek:
https://odkrytelzi.cz/odkryte-lzi-v-okultizmu/fatimske-zjeveni-panny-marie-panna-marie-fatimska/
https://odkrytelzi.cz/nejen-pro-krestany/kolik-procent-krestanu-jde-spatne/
https://odkrytelzi.cz/nejen-pro-krestany/blahoslaveni-marie-neni-cestou-ke-spaseni/
