O PEKLE
Satan není a nebude vládcem pekla!
Mnozí přijali bludnou představu o tom, že Satan a démoni budou v pekle vykonavateli trestu, ale peklo je připraveno jako trest i pro Satana a démony
Představa, vize Pekla, kde démoni na věčnost mučí lidi (a velmi si to užívají), pochází nejen z démonických učení mnohých náboženství, ale i z Církevních organizací, kde se množí svědectví lidí, kteří měli vidění takzvaného pekla a ve svých knihách barvitě popisují kruté mučení zavržených a jejich nepředstavitelné nekončící utrpení. Vězte, že takové peklo by nebylo pro Satana trestem, ale naopak, jeho největší odměnou.
PROČ to dělají?
Učení o věčně hořícím pekle ničí obraz milujícího Boha, ale pokřivuje také pohled na jeho spravedlnost!
- že jedině v Církevní organizaci budou spaseni, a tudíž uniknou Peklu
- že odchodem z Církevní organizace odpadnou od Boha a skončí v Pekle
- že jedině pravidelnou docházkou, službou a „desátkami“ v Církevní organizaci se vyhnou Peklu
Děsivé pekelné představení vyděšené lidi také navede na nesprávné důvody proč se dostat do nebe! Budou se chtít zachránit, před děsivým mučením a udělají cokoliv, aby se mu vyhnuli. Satan nepotřebuje, aby se lidé zabývali opravdu Duchovními věcmi! Raději ať dnem i nocí přemýšlejí nad tím, jak se vyhnout strašlivému mučení a jsou pro to ochotní udělat všechno. To je velice úspěšná taktika, protože prakticky vždy funguje.
Peklo
Peklo je obestřeno spoustou tajemství, mýtů a pověr. Falešné představy o tomto místě nepocházejí jen ze starých bájí, jejich pravým zdrojem je démonické učení mnohých náboženství, také pochází z Církevních organizací.
Samotný pojem „peklo“ není dnešními lidmi chápán tak, jako v biblických dobách. Slova, která překládáme jako „peklo“ se*v Bibli vyskytují na 54 místech a jejich původní význam je různý. Ve Starém zákoně je výrazem „peklo“ překládáno hebrejské slovo „Šeol“ (31x), které znamená „hrob“. *V Novém zákoně jsou jako „peklo“ přeložena řecká slova „Hades“ (10x), které také znamená „hrob“, „Gehenna“ (12x), což znamená „místo hoření (spalování)“ a „Tartarus“ (1x), „místo temnoty“.
Nejdříve soud, potom trest aneb problém většiny je v nepochopení Boha a jeho stvořené síly ČASU!
Janovo zjevení, jenž mluví o době konce v původních překladech není podáno v čase, to znamená, že to, co se děje teď, ale i co se bude dít potom, není určeno! Janova vize na konci času, je mimo čas. Jan to vše viděl správně – a to najednou. Více najdete v článku na: https://odkrytelzi.cz/nezarazene/cas-co-je-to-cas-a-proc-existuje-cas/
A O TO PRÁVĚ JDE!
Z pohledu našeho vnímání času (ještě jednou pro ty jenž to nemohou a potřebují pochopit):
Druhá smrt, ohnivé jezero je definitivní, věčná smrt ze které už není žádné vzkříšení. Zde všechno končí, včetně času.
Utrpení v pekelném ohni
Bezbožní nebudou v ohnivém jezeře žít, neboť je to místo konce času a místo absolutního zániku. Je dost možné, že s konečným Božím trestem bude zapomenuta i existence těchto bytostí, ať už Satana a jeho démonů, nebo lidí, kteří Boha nenávidí. Bůh na ně zapomene a ony se ztratí, jako by nikdy ani neexistovaly, nikdo na ně nevzpomene a nikdo pro ně ani nebude plakat. Časová stopa jejich života (jejich existence zde) se navždy ztratí. Bůh je stvořitelem času a čas je stvořen pro život na Zemi. Ta zanikne, zanikne i Satan, jeho démoni a všichni lidé, kteří nepřijali věčný život v Ježíši Kristu, to je význam Ohnivého jezera.
Bezbožní nemohou bez konce žít, už proto, že nikdy nepřijali Krista a věčný život. Dar věčného života je určen pouze spravedlivým. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Ježíš učil, že každá duše bude buď zachráněná, nebo zatracená. Neexistuje neutrální místo, někde mezi nebem a peklem a neexistuje očistec. (Učení o očistci nemá naprosto žádný biblický základ. Pochází z pohanského náboženství starověkého Babylona.)
Ale co ti, kteří v něj nevěří? Ti zahynou. Bible říká, že „mzdou hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný v Kristu Ježíši, našem Pánu.“ Bezbožným nebyl nikdy zaslíben život. Je to spravedlivé, neboť oni s Bohem nikdy být nechtěli. Existuje jediná cesta, jak získat život bez konce a to skrze víru v Ježíše Krista.
Jan tuto cestu popisuje takto: Bůh nám dal věčný život, a ten život je v jeho Synu. Kdo má Syna, má život; kdo nemá Syna Božího, nemá život. Mají snad ti, kteří budou v ohnivém jezeře Syna Božího? Tak jak by potom mohli mít věčný život?
Pavel píše ve svém listu do Korintu následující slova:
Hle, odhalím vám tajemství: Ne všichni zemřeme, ale všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšeni k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. Tento text hovoří o určitém bodě, kdy budou spravedliví proměněni v nesmrtelné beztělesné bytosti. Nikde v Bibli se nedočteme, že by podobným způsobem byli proměněni i bezbožní. A právě proto, že ztracení nikdy neobdrží tento dar věčného života, nemohou věčně žít ani v ohnivém jezeře. Jan 3,16 hovoří jasně. Ti, kdo nevěří v jediného Božího Syna, zahynou. Zemřou „druhou smrtí“ – věčnou smrtí, ze které není vzkříšení. Je to věčný trest bez konce, protože z druhé smrti není probuzení.
Trestem je zničení navždy
Z tohoto trestu nebude vzkříšení, nebude naděje života.
Spasení budou Boha „navždy“ oslavovat, budou s ním „navěky“ protože ČASU už nebude. Tyto termíny jsou stejné pro spasené i zatracené, je to pro to, že smrtí končí čas. ČAS je na zemi pro živé, také pro Satana a démony. Bible několikrát opakuje, že Satan má málo času. Svatí obdrželi dar nesmrtelnosti, jejich život se tedy nyní měří životem Božím. Nesmrtelnost znamená, že nepodléhají času a smrti. Slova „navěky“ nebo „navždy“ použitá v souvislosti s nimi mohou znamenat pouze „bez konce“, protože už jsou nesmrtelnými duchovními bytostmi. Když se ale slova „navěky“ nebo „navždy“ týkají bezbožných, mluvíme o smrtelných bytostech, které musí zemřít.
Duše a tělo zničeny
To nás přivádí k poslednímu faktu týkajícímu se osudu ztracených. Poté, co oheň dokoná své dílo, budou vymazáni z existence. Jejich tělo i jejich duše budou zničeny. Ježíš to říká jasně: A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou; bojte se toho, který může duši i tělo zahubit v pekle. Jak může někdo ve světle tohoto konstatování stále tvrdit, že bezbožní budou mít nesmrtelnost? Ježíš odmítá možnost, že by ti, kteří budou v pekle, mohli v jakékoliv formě žít věčně. Jejich život navždy zanikne a jejich tělo bude zničeno.
Teologové však tvrdí, že Bůh bude držet nesmrtelné duše naživu jen proto, aby je viděl trpět, svíjet se a křičet po celou věčnost, (kde je bude mučit a krásně si to užívat věčně nesmrtelný Satan s démony).
To je naprostý nesmysl, který je v rozporu s Biblí, Pravdou, logikou, i Božím charakterem lásky. Nejen, že učení o věčně hořícím pekle ničí obraz milujícího Boha, ale pokřivuje také pohled na jeho spravedlnost.
Již žádná bolest ani smrt
„Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi, a setře jim každou slzu s očí. A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo.“
Ježíš řekl, že pekelný oheň je připraven pro ďábla a jeho anděly. Ohnivé jezero znamená naprostý zánik, stejně jak pro Satana, tak i pro jeho přisluhovače a následovníky. Lidé, kteří Boha nenávidí, s ním být nechtějí. Nikdo nebude zatracen, protože hřešil. Kdyby to tak bylo, nebylo by zachráněných, protože „všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy“.
Spasení je ale možné pouze v Kristu
Před nikým nebude uzavřen přístup do nebe, protože zhřešil. Jediný důvod, pro který můžeme být ztraceni je naše odmítnutí Boha a Pravdy. Máme možnost odvrátit se od našich hříchů a lží do náruče milujícího Spasitele, který je připraven odpustit nám a očistit nás od každé nepravosti. Pojďte, projednejme to spolu, praví Hospodin.I kdyby vaše hříchy byly jako šarlat, zbělejí jako sníh, i kdyby byly rudé jako purpur, budou bílé jako vlna. Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.
Biblické verše o pekle:
Věříme-li, že Ježíš zemřel a vstal z mrtvých, pak také víme, že Bůh ty, kdo zemřeli ve víře v Ježíše, přivede spolu s ním k životu.
Toto vám říkáme podle slova Páně: My živí, kteří se dočkáme příchodu Páně, zesnulé nepředejdeme.
Zazní povel, hlas archanděla a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zemřeli v Kristu, vstanou nejdříve;
Viděl jsem mrtvé, mocné i prosté, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy.
Ještě jedna kniha byla otevřena, kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých činů zapsaných v těch knihách.
Moře vydalo své mrtvé, i smrt a její říše vydaly své mrtvé, a všichni byli souzeni podle svých činů.
Pak smrt i její říše byly uvrženy do hořícího jezera. To je druhá smrt: hořící jezero.
A kdo nebyl zapsán v knize života, byl uvržen do hořícího jezera.