Ohavné kupčení s touhou křesťanů po duchovních prožitcích

Existují různé konference a akce, které lákají na reklamní artikl „Božího ohně“, „zapálení“, „nadpřirozeného Božího doteku“, „moci“ atd.

Zkoumejme, jak se tento fenomén jeví ve světle Písma. Bible hovoří o ohni dvěma způsoby. Doslovně a obrazně. Bůh provázel Izraelce na cestě z Egypta v podobě ohnivého sloupu, ohněm a sírou byla zničena Sodoma a Gomora. Jako ohnivé jezero je v Písmu popsáno místo, kde bude potrestán Satan a jeho démoni a také bude konečným místem lidí, kteří si svobodně zvolili místo lásky k pravdě následování lží.

Genesis 19,24 Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo.Exodus 24,17 Hospodinova sláva se jevila pohledu Izraelců jako stravující oheň na vrcholku hory.Exodus 40,38 Hospodinův oblak býval ve dne nad příbytkem a v noci na něm planul oheň před očima celého domu izraelského na všech jejich stanovištích.

Při obrazném vyjádření je oheň používán jako duchovní symbol. Ježíš říká svým učedníkům, že přišel na zemi uvést oheň. Evangelia dále zmiňují, že Ježíš je tím, kdo bude křtít ohněm a Duchem Svatým.

Lukáš 3,16 Na to Jan všem řekl: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem Svatým a ohněm. (Mnozí se domnívají, že křest ohněm znamená zapálení a nadšení pro Boží věci. Oheň ale mimo jiné také očišťuje a pálí. Křest ohněm připravuje tedy Boží služebníky k práci tak, aby odstranil vše, co stojí v cestě. Nejde o předání pozitivních emocí a vzrušení.)

Lukáš 12,49 Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal! (Zde je míněno nesení evangelia do celého světa. Stejně jako oheň, tak i evangelium se rozšířilo a ty, kdo je přinášeli, nebylo možno přehlédnout.)

S ohněm nikdy nedisponují lidé!

Je pozoruhodné a jistě stojí za povšimnutí, že je to vždy Bůh, kdo s tímto ohněm nakládá. Nikde není zmíněno, že by učedníci měli nebo mohli někomu předávat oheň, ať už zdarma nebo dokonce za úplatu dle přání „klienta“.

Ježíš říká, že je to On, kdo přišel uvrhnout oheň, Jan Křtitel prohlašuje, že Ježíš bude křtít své věrné ohněm a Duchem svatým

Písmo pověřuje následovníky Ježíše, aby šli do celého světa a kázali evangelium. V době Letnic k tomu byli učedníci vyzbrojeni mocí od Boha – byl seslán Duch Svatý a na učednících spočinuly ohnivé jazyky. Opět to byl Bůh sám, kdo tento oheň seslal. Nestalo se tak podle vůle učedníků, ale podle Boží vůle.

Je zjevné, že Bůh si používal některé ze svých služebníků, aby skrze jejich vzkládání rukou byl jiným lidem dán Duch Svatý. Nepochybuji o tom, že tento dar byl apoštolům dán dle Boží vůle a stejně tak v plné poslušnosti Bohu se dělo ono vkládání rukou. Šlo o práci na Boží pokyn. (Všimněme si, že apoštolové nepořádali „vkládací orgie“, ale přišli až tehdy, když věděli, že lidé v Samaří přijali Boží slovo a uvěřili.) Skutky 8,14-17 Apoštolové v Jeruzalémě uslyšeli, že Samaří přijalo Boží slovo, a tak k nim vyslali Petra a Jana. Ti přišli a modlili se za ně, aby přijali Ducha Svatého. (Na nikoho z nich totiž ještě nesestoupil; byli pouze pokřtěni ve jménu Pána Ježíše.) Vkládali tedy na ně ruce a oni přijímali Ducha Svatého.

Jeden člověk z města, který měl dříve na lidi velký vliv skrze okultní praktiky, jimiž se zabýval, tady viděl šanci jak získat moc a nový vliv na lidi, kteří uvěřili Bohu. Netoužil po Duchu, ale po tom, aby mohl Ducha Svatého rozdávat podle svého rozhodnutí a libovůle: Skutky 8,18-20 Když Šimon uviděl, že se Duch svatý uděluje skrze vkládání rukou apoštolů, přinesl jim peníze se slovy: „Dejte i mně tu moc, aby každý, na koho vložím ruce, přijal Ducha svatého!“ Petr mu na to řekl: „Ať jsou tvé peníze zatraceny s tebou! To sis myslel, že Boží dar jde koupit za peníze? Reakce apoštolů byla bezprostřední a tvrdá. Skuteční Boží služebníci vědí, že Bůh dává dary podle své svrchované vůle a Jeho služebníci tyto dary používají v poslušnosti Bohu. Proto by se nikdy neodvážili přijmout peníze a za ně slibovat předání Božího daru.

Křesťanům je lživě vnucována představa vítězství, Bible ale říká, že ve světě vyhraje Bezbožná Ohavnost

Dnes je však situace jiná. Celým zástupům je slibováno, že jim bude předán duchovní impuls, nadšení, díky kterému pak vítězně potáhnou svou zemí (kontinentem) a budou mocně „obracet“ nevěřící. Tyto akce jsou koncipovány jako působivé emocionální představení, které pracuje mocně s atmosférou vzrušení. Lidé prožívají stavy velmi podobné davové psychóze na koncertech nebo sportovních utkáních.

Lidé se mylně domnívají, že tento prožitek v sobě nutně musí zahrnovat duchovní aspekt, nicméně i když se taková akce honosí křesťanskými termíny, může naprosto bez problému fungovat na ryze tělesném principu vzrušení a jeho uspokojení. Vrcholem všeho je, že ti, kdo na těchto akcích slibují předávání duchovních benefitů (zapálení „ohně“, nadšení pro Boha) SI ZA SVÉ VYSTOUPENÍ NECHÁVAJÍ HANEBNĚ PLATIT!!!

Z něčeho přece musejí financovat svá propagační videa (která primárně poutají pozornost na ně), webové stránky, tisíce letáků, reklamní prostor. Na tyto ohavné estrády se lidé musejí registrovat, rezervovat si vstupenky, zaplatit.Představte si, jak absurdně by se toto jevilo v novozákonní době.

Představte si: Apoštolové Petr a Jan by napsali do Samaří: Přijdeme, předáme vám Ducha svatého a Boží oheň. Vstupné bude 100 denárů na osobu, rezervujte nám nejvýznačnější budovu ve městě. Skutečnost však byla jiná, jak se dozvídáme z Písma: 1.Tesalonickým 2,9 Jistě si, bratří, vzpomínáte na naše úsilí a námahu, jak jsme ve dne v noci pracovali, abychom nikomu z vás nebyli na obtíž, když jsme vám přinesli Boží evangelium.V Tesalonice šli apoštolové dokonce tak daleko, že nepřijali ani mzdu, na kterou měli jako Boží služebníci nárok – tedy stravu. Pracovali, aby nikomu nebyli na obtíž a nikoho nevyjídali.

Shrňme si:

Touha po tělesném vzrušení a prožitcích žene desetitisíce lidí ke kasám se vstupným na estrádu